„Na takovém pozemku nepostavíte vůbec nic, plot, pergolu ani garáž,“ zlobí se Myslik. A není sám. Přes jiný soukromý pozemek, na kterém se mělo stavět, architekti narýsovali cestu.
Plán počítá i s fotovoltaickou elektrárnou v Savíně, obchvatem přes Nasobůrky nebo zvětšením kamenolomu u rekreační lokality na Nové Vsi.
Lidem se nelíbí ani kácení historické aleje v srdci Myslechovic či zrušením cyklostezky a výstavbou domů v záplavové oblasti Chořelic, což by osadu odřízlo od okolního světa. Obyvatelé proti tomu protestují. Litovel přesto věří, že nový územní plán bude mít do konce letošního roku.
Pozemky mohou být bezcenné, obávají se lidé
Tam, kde má dnes bazén a zimní zahradu, by v budoucnu mohla jezdit auta. Na pozemku Petra Myslika se totiž počítá s veřejně prospěšnou stavbou k zajištění veřejné infrastruktury, tedy například i silnicí.
„Pokud by návrh prošel, nemohli bychom s půdou nakládat podle svého a pozemek by byl v podstatě neprodejný. Navíc pokud bychom se nedohodli na výkupu, hrozí vyvlastnění,“ přemítá Myslik. „Jak si město může dovolit plánovat něco na pozemku, který není jeho?“ nechápe.
Podle vedení města jde však o běžný postup. „Územní plán řeší celé území města, aby vyhovoval jeho plánovanému rozvoji, strategickým záměrům a potřebám občanů, bez ohledu na vlastnictví pozemků,“ uvedl místostarosta Litovle Lubomír Broza (Sdružení nezávislých kandidátů).
Návrh plánu již město zveřejnilo a dnes ho od 15 hodin v litovelské Záložně čeká veřejné projednání, na kterém mohou lidé vznést své připomínky. S nimi se pak město bude muset vypořádat.
Dorazí i Petr Myslik, který hodlá o svůj cíp zahrady bojovat. „Územní plán se připravuje bez ohledu na vlastnictví, ale dopady na hodnotu majetku občanů nelze ignorovat. Není možné znehodnotit majetek v řádech milionů korun bez náhrady,“ konstatuje opoziční zastupitel Aleš Hubáček (Naše Litovelsko).
Místa na zástavbu byla pod vodou
Místní část Chořelice bývá i při menší povodni pod vodou. Podle předsedy osadního výboru Vladimíra Vaňka je alarmující především to, že plochy, kudy odtéká většina vody, jsou navrženy k zastavění.
„Pro naše občany by to byla katastrofa. Již výstavba několika domů a navýšení terénu kolem v loňském a letošním roce způsobily zaplavení nemovitostí, které ani v roce 1997 zaplaveny nebyly, a to byl při zářijových povodních průtok v Moravě poloviční,“ upozorňuje Vaněk.
Podle něj osadě nezbývá než usilovat o stopnutí veškeré výstavby v oblasti do doby, než budou protipovodňová opatření. Město Chořelické uklidňuje, že kroky konzultuje s Povodím Moravy a dalšími experty.
„Necháváme si zpracovat i počítačový model, který ukáže odtokové poměry v krajině. Už teď je nám však jasné, že neochráníme celé město, náklady na protipovodňové úpravy jsou astronomické a musíme je vynakládat účelně,“ zdůrazňuje místostarosta Broza.
Větší kamenolom a fotovoltaika
Obyvatelé Nové Vsi se bojí, že se budou topit v hluku a prachu v souvislosti s navrhovaným zvětšením dobývacího prostoru v tamním kamenolomu.
Savínští se zase obávají obří fotovoltaické elektrárny, kterou chce na více než hektaru tamní louky vybudovat společnost Úsovsko a. s.
„Vyrůst by měla jen pár metrů od zdí chatové osady a navazující výstavby. Lidé k nám utíkají za klidem, a teď by se měli dívat na třímetrové fotovoltaické panely?“ uvádí předsedkyně osadního výboru Renáta Milčická.
Veřejné projednání územního plánu bude klíčové také pro Myslechovice, které mají přijít o historickou alej, obec má přitom dost jiných ploch k výstavbě. „Nemůžeme dovolit, aby záměr nenávratně poškodil naši krajinu a životní prostředí,“ zlobí se jeden z tamních obyvatel.
Když za oknem hučí mrazírny
Problém územního plánu je také ten, že nijak nevymezuje plochy, kde je zapovězena těžká výroba. Jak velké riziko to může být, popisuje muž z místní části Unčovice, který slyší soustavné hučení obřích hal.
„Tato zóna je vymezená pro drobnou a řemeslnou výrobu a služby, jenže zákon nic takového jako ‚drobná výroba‘ nezná, a tak jsou haly v pořádku a nikdo s tím nic nezmůže. Nový územní plán pak úplně vyřazuje slovo ‚drobná‘ a nijak neindikuje, že by v dané zóně neměla být i těžká výroba,“ připomíná.
Mrazírny u Unčovic navíc chystají přístavbu, takže někteří obyvatelé u cyklostezky budou mít přes cestu 16 metrů vysokou stavbu. „V areálu společnosti Cutco probíhá také těžká kovovýroba a hluk se nese daleko, zejména v létě, kdy jsou vrata do haly otevřená. Lidé také mají obavy z různých škodlivin,“ vysvětluje muž.
Architekt Pavel Grasse, který má jako zastupitel v Olomouci na starost územní plánování, však obavy tamních obyvatel mírní.
„Návrh teprve půjde do veřejného projednání. Neumím si představit, pokud tedy nepůjde o veřejný zájem v podobě obchvatu nebo lomu zahrnutém ve státních rezervách nerostného bohatství, že by lidé své námitky nedokázali uplatnit,“ uklidňuje.
