Ztvárnění kříže, který bude stát na městském hřbitově, lipnická radnice svěřila uměleckému kováři Jiřímu Jurdovi, který má dílnu v Přerově-Kozlovicích.
„Kovářská díla máme v Lipníku úplně všude. Jsou v parcích, ve veřejném prostoru na radnici, dokonce i u dálnice. Není důvod, aby jedno nebylo také na hřbitově,“ vysvětlil starosta Miloslav Přikryl.
Kovaný kříž bude na pietním místě vojáků padlých za 1. světové války, což také ovlivnilo jeho podobu.
„Když jsem návrh skicoval, stále dokola se mi do něj vracely železné protipěchotní zábrany, které se za první světové války začaly používat. Jsem kovář, proto se tento typ železa nabízel také pro ztvárnění tohoto díla, i když jiným způsobem,“ popsal Jurda.
Zatímco ve válečných letech 1914–1918 se zábrany vyráběly tak, aby byly co nejhranatější a nejostřejší, on je v ohybech zaoblil.
„Aby se takzvaný U-profil dal ohnout do pravého úhlu, musí se rozehnout do stran. To vytvořilo zajímavý prostorový detail. Oblé prvky, které spojují jednotlivé segmenty kříže, symbolizují okvětní lístky; z dálky vytváří náznak květu,“ vysvětlil umělecký kovář.
Lipník a okolí zaplňují kovaná díla už patnáct let
S ladností kříže kontrastuje sokl, na němž stojí. Ten tvoří plochá železa zkřížená a snýtovaná přes sebe. U paty kříže bude kovaný květ vlčího máku, tradičního symbolu Dne válečných veteránů, který se po celém světě připomíná 11. listopadu, v den konce velké války.
Dílo, které měří 2,6 metru a váží téměř 300 kilogramů, Jiří Jurda usadí na lipnickém městském hřbitově během ledna. Město za zakázku zaplatí 200 tisíc korun. Kříž se tak stane jednou z mnoha kovaných plastik, jež jsou v Lipníku součástí stálé venkovní expozice.
Město díla postupně instaluje od roku 2005, odkdy rovněž pořádá letní výstavy uměleckých prací kovářů scházejících se na nedalekém hradě Helfštýně.
Pro Jurdu to není poprvé, co ková kříž pro pietní místo v regionu. V roce 2018 vytvořil tento symbol také pro Přerov. Čtyřmetrový kříž ze silného plechu stojí na kopci zvaném Švédské šance, z dálky tak připomíná krveprolití 267 karpatských Němců, které se odehrálo během masakru krátce po druhé světové válce.
V noci z 18. na 19. června 1945 zde příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky povraždili transport německy mluvících obyvatel Slovenska, velkou část z nich tvořily ženy a děti.
