„Základem našich produktů jsou kvalitní suroviny. Poté, co jsme si osvojili know-how v pěstování a zpracování bylin díky akvizici tradičního výrobce bylinných směsí a čajů Leros, jsme se rozhodli věnovat další klíčové surovině,“ oznámil na setkání s novináři v Libině zakladatel a většinový majitel Kofoly Jannis Samaras.
Kvalitní a čerstvá jablka podle něj zpracovávají ve stovkách tun nejen ve svých freshbarech a salateriích, ale i v Krnově při výrobě balených čerstvých šťáv. „Řádově tisíc tun jablečného koncentrátu ročně pak putuje do našich nealko nápojů, včetně tradiční Kofoly,“ podotkl.
„Když se tedy naskytla možnost mít pod kontrolou jednu z dalších klíčových surovin, a proniknout tak více do samotného sadařství, neváhali jsme,“ doplnil Samaras.
Sady v Libině se nacházejí na samém konci Hané na úpatí Nízkého Jeseníku. Z pěstitelského pohledu mají ideální polohu. Proto tam zemědělci také jablka pěstují už sto let.
Mrazy snížily výnosy zhruba o čtvrtinu
Přestože necelou polovinu jejich plochy zabírají perspektivní odrůdy, sadu hrozilo pokácení. Kofola se je rozhodla koupit a na zhruba deseti hektarech vysadit speciální hořkosladkou odrůdu, ideální pro řemeslné cidery. Právě kvůli jejich výrobě totiž musí nápojářská firma z Krnova dovážet jablka až z Velké Británie nebo Francie.
„Plodů se dočkáme nejdřív za tři roky, ale věříme, že lokální dostupnost těchto specifických odrůd bude velkým přínosem nejen pro Kofolu, která se snaží neustále zkracovat dodavatelské řetězce, ale i celkovou stabilitu odbytu a diverzitu plodin v našem sadu,“ vysvětlil jeden ze spoluzakladatelů nápojové firmy Tomáš Jendřejek, který má dnes celou její zemědělskou divizi na starosti.
Byznys a nostalgie spolu mohou fungovat, říká šéf Kofoly ke koupi pivovarů |
Jarní mrazy Pragerovy jabloně v Libině podle vedoucího provozu sadů Michala Horáčka přežily relativně dobře.
„V kritickém období jsme aplikovali směs vody a glycerinu, takzvanou umělou mlhu, která vytvoří izolační vrstvu mezi vyhřátou půdou a studeným vzduchem, a pomůže tak ochránit nakvetlé stromky před pomrznutím. Zatímco okolní sady dosahují sotva poloviny výnosu, my budeme zhruba na 75 procentech plánované úrody,“ odhadl Horáček.
Kromě jablek i heřmánek, máta a meduňka
Jako preventivní opatření před ztrátovostí sadů pak může fungovat právě i rozšíření portfolia pěstovaných plodin.
„Abychom dohnali ztráty z menšího výnosu jabloní, využíváme synergii ovocnářství s pěstováním bylin. Na zhruba deseti hektarech pěstujeme heřmánek, který dosahuje hodnot nejvyšší farmaceutické kvality. A v uplynulých dnech jsme vysadili i mátu a meduňku,“ nastínil Horáček.
„Původní sušárnu na jablka využíváme aktuálně i pro bylinky. Loni jsme zde usušili zhruba čtyři tuny bylin, letos bychom toto množství rádi navýšili zhruba o třetinu,“ vyčíslil.
K podpoře bylinné úrody využívá firma systém závlah, díky kterému mohou rostliny rychleji a snadněji regenerovat po sklizni, a plodit tak vícekrát během jedné sezony.
Do budoucna se chce Kofola soustředit primárně na posílení perspektivních sadařských odrůd prodávaných v retailových řetězcích, dále na výsadbu dalších ovocných stromů a na produkci a prodej výrobků z nich.
„Jednou se tak v Pragerových sadech Libina můžeme dočkat produktů, jako jsou mošty, sirupy, pečené čaje nebo třeba povidla,“ doplnila mluvčí Kofoly Jana Ptačinská Jirátová.
