Vedení bývalého muzea letectví v olomouckém Neředíně našlo nový domov po zhruba roce hledání.
„Je to fantastický plán, doslova nás nadchl. Doufáme, že u nás expozice zakotví na dlouhá a dlouhá léta,“ neskrývá nadšení starostka obce Hana Žáková.
Přitom v Olomouci radnice muzeu vypověděla nájem s odkazem na havarijní stav hangárů a návrhy provozovatelů expozice, kteří chtěli závady odstranit, odmítla.
„V Olomouci jsme prostory vhodné pro naše účely nenašli. Hledali jsme i v okolí, nakonec jsme si ale řekli, že už je jedno, jestli exponáty budeme stěhovat 20, nebo 100 kilometrů. A v Koněšíně jsme objevili ideální místo,“ řekl manažer muzea Zdeněk Svobodník.
Hlavně nezopakovat potíže z Olomouce, přeje si muzeum
Pro obec na Vysočině hovořila mimo jiné její poloha nedaleko vojenské letecké základny Náměšť nad Oslavou. Samotné muzeum bude navíc sídlit v bývalé radarové stanici, kterou základna využívala za socialismu - například v srpnu 1968 v „radarce“ věděli jako jedni z prvních, že se na Československo valí invaze. Ještě předtím za druhé světové války stanici využívala německá armáda jako leteckou hlásku.
9. června 2016 |
„Majitelé sbírky, které já zastupuji, mají v tomto regionu zázemí a i já mám ke Koněšínu osobní vazbu,“ poznamenal Svobodník.
Jenže ještě o něco důležitější roli sehrála vstřícnost obce, jež muzeu pronajala radarovou stanici na deset let s možností dalšího pronájmu. Právě dlouhodobá smlouva byla jednou z hlavních podmínek muzea, které nechtělo riskovat, že se bude opakovat situace z Olomouce.
„Především je ale smlouva s obcí postavená tak, že majitel sbírek bude moci žádat o dotace, což v Olomouci možné nebylo,“ řekl manažer muzea.
Letadla míří na Vysočinu    |
Spokojená je i starostka obce. „Nového nájemce radarové stanice jsme hledali dlouho. Ten prostor ke zřízení leteckého muzea přímo vybízí,“ podotkla Žáková a dodala, že obec je připravená muzeu vyjít vstříc například při opravách budovy.
První návštěvníky atrakce přivítá už 2. července.
„Několik letadel a dalších exponátů jsme do muzea už přestěhovali. Zbylé věci a největší letadla z Olomouce převezeme do dvou týdnů,“ podotkl Svobodník, který plánuje i další přírůstky. Ve stadiu jednání je nákup západních strojů F-4 Phantom a Tornado.
„Jen se hledaly záminky, proč nás vystěhovat“
Pro fandy letectví z Olomouce je ale Koněšín poněkud z ruky. Pokud si budou chtít prohlédnout třeba zmiňované západní stroje, budou muset absolvovat zhruba 130kilometrový přesun, který jim zabere asi hodinu a půl jízdy autem. Do Neředína to měli z centra města necelou čtvrthodinku.
Pronájem hangárů po sovětské armádě muzeu vypovědělo ještě bývalé vedení Olomouce s tím, že stav objektů neumožňuje setrvání expozice. Případem se zabývali i současní koaliční politici a předchůdcům dali za pravdu.
„Panu Svobodníkovi se na rozdíl od jiných nepodařilo získat evropské peníze. Proto je stav muzea takový, jaký je,“ uvedl primátor Antonín Staněk loni, když na případ MF DNES upozornila.
Fandové letecké historie sice s názorem radnice nesouhlasili, nicméně nabídli, že závady odstraní.
„Nebylo nám to nic platné. Jenom se hledaly záminky, proč nás vystěhovat,“ zmínil již dříve Svobodník.
Postoj města tehdy kritizovali někteří opoziční politici. „Přístup radnice je nekonzistentní. Nejdříve muzeu poměrně velkoryse umožnila haly využívat, potom mu je vzala. Ukazuje to, že nemá dlouhodobou vizi podpory výstavnické činnosti. To, že se muzeum odstěhuje, je samozřejmě velká škoda,“ řekl zastupitel uskupení ProOlomouc Tomáš Pejpek. Ztrátu unikátního muzea kritizovali také odborníci na cestovní ruch.
Plochy, na nichž stály hangáry v Neředíně, chce město přebudovat na průmyslovou zónu.
