Středa 14. dubna 2021, svátek má Vincenc
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 14. dubna 2021 Vincenc

V malé dílně skryté ve staré olomoucké vodárně vznikají mimořádné kytary

  4:22aktualizováno  11:36
Lukáše Sedláčka kytary živí přes deset let. Vyrábí je ručně a do světa za rok vypustí kolem deseti na zakázku stavěných nástrojů. Každý musí být perfektní.

Kolem dílny kytaráře Lukáše Sedláčka projedou denně stovky, spíše tisíce lidí, aniž tuší, čemu jsou nablízku. Dílnu má totiž Sedláček poslední dva roky ve staré budově drážní vodárny prakticky na hlavním vlakovém nádraží v Olomouci. 

Fotogalerie

„Mám to kousek domů. Navíc lidi vystoupí z vlaku a jsou hned u mě. A taky můžu dělat kravál ve dvě v noci a nikomu to nevadí,“ vysvětluje na uvítanou Sedláček v místnosti, které dominuje velký pracovní stůl. 

Po stěnách visí nejrůznější nářadí, několik kytarových krků, u stěny stojí jeden z mála strojů v celé dílně, u okna několik rozpracovaných věnců klasických kytar.

Je třeba říct, že v případě Sedláčkových kytar se skutečně nejedná o žádnou továrnu. Jeho dílnu ročně opustí maximálně deset nástrojů, což se pochopitelně promítá i do jejich ceny, která se pohybuje od dvou do čtyř tisíc eur za kus. 

Za tyto peníze ale zákazník dostává nejen kvalitní, převážně ručně vyráběný nástroj, ale také hodiny práce a neskutečné množství znalostí, které do kytary vloží její tvůrce. „Člověk odevzdává kus životního příběhu,“ vysvětluje Sedláček.

V poslední době se věnuje především výrobě klasických kytar, občas vyrábí i dlabané jazzové, na kontě má mandolíny nebo několik elektrických kytar. Říct, kolik času zabere výroba jednoho nástroje, podle něj úplně nejde. 

„Obecně asi šest týdnů čistého času,“ odhaduje. „V případě jazzové kytary to ale může být podstatně déle, klidně i tři měsíce,“ dodává.

K řemeslu měl blízko odjakživa

Vše začíná konzultací se zákazníkem. Ti někdy přicházejí s jasnou představou, co chtějí, jindy jim kytarář pomůže najít cestu.

„Když neví, nabídnu vlastní nápad a pak je pro něj nadchnu,“ říká. „Představu o tom, jak ten nástroj bude hrát, mám od prvopočátku. U svých prvních nástrojů jsem si nebyl jistý, ale teď si to dokážu vysnít,“ líčí.

Sedláček je rodilý Olomoučan a podle svých slov měl k řemeslu blízko odjakživa.

„Já jsem se vyučil truhlářem, ale výroba nábytku mě vůbec nebavila. Vidina toho, že skončím civilku a půjdu dělat kuchyně z lamina, mě děsila,“ vzpomíná. Místo kariéry nábytkáře se proto přihlásil na houslařskou školu v Lubech. 

„Říkal jsem si, že čím dál od problémů a nelákavé budoucnosti nábytkáře, tím lépe,“ vysvětluje s mírnou nadsázkou jednu z motivací.

„Jezdil jsem na vandry mezi lidi s kytarama. Já na kytaru moc hrát neumím, ale vždy mě zajímalo, co je uvnitř toho nástroje, a některé kytary jsem už v té době opravoval,“ přidává další důvod, který ho přivedl ke studiu právě na houslařské škole.

„Školu v Lubech jsem dokončil a rok jsem tam působil jako mistr odborného výcviku. Pak jsem si v Chebu zařídil na úřadě živnost, pár měsíců ji provozoval v Lubech, ale nakonec jsem se vrátil do Olomouce. Od roku 2008 jsem tady,“ vypráví.

Dokončování nástroje zpravidla trvá celou noc

O tom, že Lukáš Sedláček dává do své práce vše, se nejde přít. „Když dokončuji nástroj, tak to psychicky strašně prožívám. Ne, že bych se bál, že to nestihnu, ale je to taková vypjatá práce. Ta montáž, napasovat nultý pražec, dát mechaniky, struny, seřídit, aby to hrálo… To mi trvá deset hodin,“ popisuje.

„Vypiju u toho nějaký pivo a spoustu kávy, pouštím si u toho hodně muziky a zpravidla to trvá celou noc. Naštěstí mám tolerantní manželku,“ dodává.

Čím jsou jeho kytary charakteristické? „Snažím se, aby každý nástroj byl vynikající, co se týče kvality. Aby tam nebyly výkyvy. Pro mě je důležitá jednoduchost, jemné linie, čistota práce. U mých kytar nenajdete tuny perleti,“ vysvětluje. 

„Když dělám jazzovou kytaru, tak se mi líbí stylizace do nějakého uměleckého slohu. V mém případě je to něco jako ‚neo art deco‘, protože miluji geometrii a geometrické konstrukce, ale budování vlastního řemeslného rukopisu mě na tom všem baví nejvíc,“ říká.

„Loni se mi podařila kytara pro básníka a performera Jaromíra Typlta. Od něj jsem dostal volnou ruku. On bazíroval jen na širším krku, a to jsem ho nakonec stejně přesvědčil o opaku. Ten člověk mi je tak blízký svou tvorbou, svým přístupem k umění, že jsem do toho dal fakt něco svého. Pustil jsem se tam do něčeho, co bych se před pěti lety ještě bál udělat. Jaromír se do ní hned zamiloval,“ vzpomíná.

Na nástroje nejraději používá smrkové a javorové dřevo

Sedláčkovy kytary je možné vidět a slyšet nejen v České republice, ale také v Dánsku, Anglii, italské Florencii nebo v německém Frankfurtu. Pokud by ale chtěl zájemce vyzkoušet nějaký nástroj přímo u Sedláčka, nejspíš bude mít smůlu.

„Loni jsem vyrobil deset kytar, letos chci také deset. Kvůli tomu, že používám drahý materiál a trávím na nástroji týdny práce, nemohu si příliš dovolit vyrábět nástroje, které hned neprodám. Dělám paralelně na více kytarách, je to tak efektivnější. Rád bych jezdil na kytarové festivaly s ukázkou své práce, ale nemám s čím,“ krčí rameny.

Když přijde řeč na dřevo, je patrné, že Sedláček by o něm dokázal hovořit hodiny. Na stole třeba ukazuje několik obdélníkových dřevěných desek s kresbou kytarového těla, ze kterých za pár týdnů vzniknou přední desky nástrojů na flamenco. Po dřevě přejíždí prsty a podle šustění odhaduje kvalitu zvuku.

„Ťukání je v tomhle případě úplný nesmysl,“ usmívá se.

Sedláčkovo nejoblíbenější dřevo pochází z borovice lesní a lípy, byť s ním v kytarařině téměř nepřijde do styku. „Ale většinu věcí v dílně mám právě z tohoto dřeva,“ říká.

Přímo na nástroje pak nejraději používá smrkové a javorové dřevo. „Smrk nakupuji v severní Itálii a javor na jedné pile na Slovensku. Exotiku vozím ze Španělska,“ říká.

Kdyby i syn projevil zájem dělat řemeslo, bude Sedláček rád

Co bylo pro Sedláčka v řemesle nejtěžší? „Nejtěžší je uvědomit si hodnotu vlastní práce a umění říct si o peníze. To je nejtěžší na každém řemesle,“ tvrdí olomoucký kytarář.

Zatím Lukáš Sedláček kytary vyrábí sám. „Jedna slečna, co studuje v Hradci, sem občas dojíždí. Předběžně počítáme, že by si praxi ve čtvrťáku udělala u mě,“ říká. „Chci si přirozeně vychovat následníka. Kdyby i jednou můj syn projevil zájem dělat řemeslo, tak budu rád, když někdo, koho jsem vyučil, ho bude předávat právě jemu,“ popisuje.

Proč nechce vychovat jako nástupce přímo vlastního potomka? „Řemeslo je dril a ten otcovský dril není dobrý, není vhodný. Je totiž plný vztahového smetí z domova. Vazby k řemeslu se ale mají dít na poli motivace. Já mu chci ukázat, že to řemeslo je pěkný a že ho dělám rád, ale naučit ho pak už jen to, co sám bude chtít,“ vysvětluje.

„Navíc je důležité, aby každý student měl během života více učitelů a mistrů, protože dokonalost tkví právě v rozmanitosti,“ dodává.

Autor:
  • Nejčtenější

Za dostavbu D1 budou pro ŘSD dál bojovat i autoři útočné komiksové kampaně

Přes všechny pochyby, které loni vyvolaly karikatury a komiksy namířené proti odpůrcům navržené trasy dálnice D1 kolem...

Stroje při kácení kvůli kůrovci devastují lesní cesty, trpí tím i turisté

Místo pěšiny vyjeté hluboké koleje od těžké techniky. Takový obrázek se čím dál častěji naskýtá v lesích Olomouckého...

Králíkova kremace a jiné vtipné zprávy vynesly strážníkům nominaci na cenu

Přerovskou veřejnost baví i informují už dlouho, v posledních měsících však zprávy o netradičních i běžných zásazích...

Řemeslník vjel autem před vlak, prorazil závoru a přišel o převážená okna

Na železničním přejezdu na Olomoucku narazil vlak do nákladního auta převážejícího plastová okna a dveře. Přejezd je...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Provoz na D35 a tahu z Moravy do Čech ztěžovaly u Mohelnice nehoda a sníh

Provoz na dálnici D35 u Mohelnice ráno a dopoledne komplikovalo počasí a dočasně musela být dokonce zcela uzavřena...

Bláznivý voyeur Tichý. Žil jako bezdomovec, dnes jeho fotky stojí statisíce

Premium V jeho domě se fotky válely po zemi, padal na ně prach i bláto z bot. Na téměř každé z nich byla skvrna od kávy nebo...

Za fotky nehody Philipa nabízeli obří sumu. Neprodal jsem, říká exšéf Kladrub

Premium Když v roce 1996 přijela do Čech britská královna Alžběta II., snad nikdo nemohl velkému milovníkovi koní a jejich...

Svačiny jsou zbytečné. Stačí jíst dvakrát denně, vysvětluje profesor Anděl

Premium Nadváhu má v Česku až 44 procent mužů a 31 procent žen. A obezitu dalších 20 procent mužů a 18 procent žen. Statisíce z...

  • Další z rubriky

Hackeři na počítačích magistrátu zašifrovali data a žádali dva miliony

Policie po necelém týdnu zveřejnila první bližší informace o způsobu provedení a okolnostech masivního útoku hackerů,...

Zvířata se už těšila na lidi, olomoucká zoo láká i na lvíčky

Po dlouhé době si návštěvníci užijí návštěvu olomoucké zoologické zahrady na Svatém Kopečku. Otevřený je ovšem jen...

Kostelní vrata z dob Marie Terezie se dočkala obnovy, teď budou sloužit dál

Už zhruba dvě a půl století jsou v Olomouci němým svědkem dění na dnešním náměstí Republiky. Nedávno se ovšem vstupní...

Řidič autobusu pil o pauze kořalku, pak boural se 3,5 promile

Běžně vypadající nehoda autobusu v Olomouci odhalila velmi nezodpovědného řidiče, který se před jízdou silně opil....

Kuchyň mají na terase. Šílený plán mladých manželů je geniální

Honza a Katka se po svatbě nastěhovali do domu svých prarodičů. V patře, které obývají, jim však chybí kuchyň. A tak...

Princ Harry se vrátil do Británie na pohřeb dědečka, karanténu nestihne

Britský princ Harry přiletěl z Los Angeles na pohřeb svého dědečka prince Philipa. Na letišti Heathrow ho v neděli po...

Podstoupím úpravu prsou. Není čas cvičit a chroustat mrkev, říká Kalivodová

Andrea Kalivodová (43) se svěřila s tím, proč se rozhodla podstoupit remodelaci prsou. Operní pěvkyně v rozhovoru pro...

Pohřeb prince Philipa se bude konat 17. dubna, Harry dorazí bez Meghan

Buckinghamský palác oznámil, že pohřeb zesnulého prince Philipa se bude konat 17. dubna. Zároveň potvrdil, že princ...

Karel neskrýval, že chce syna, prozradila těhotná Lilia Khousnoutdinova

Lilia Khousnoutdinova (32) a Karel Janeček (47) se za pár týdnů dočkají miminka. Publicistka, návrhářka a cestovatelka...