Pod dohledem policie v Olomouci vystavují unikátní kylešovické meteority

  • 4
Jedinečnou výstavu nabízí do 14. listopadu Vlastivědné muzeum v Olomouci v Handkeho sále. Představí jednu z největších záhad slezského muzejnictví. Meteority nalezené blízko Opavy představují světově unikátní mezioborový nález, který kombinuje archeologický a geologický výzkum.

Za přísných bezpečnostních opatření a za asistence policie si návštěvníci Vlastivědného muzea v Olomouci prohlédnou soubor meteorických fragmentů, jejichž hmotnost se blíží osmi kilogramům.

„Pro Vlastivědné muzeum v Olomouci je velkou ctí, že může vystavit další skvost z českých muzejních sbírek. Po Věstonické venuši a Keltské kamenné hlavě uvidí Olomouc i slavné meteority, které přistály na naší zemi před více než 18 tisíci lety,“ poznamenal ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Břetislav Holásek.

Takzvané kylešovické meteority našli dělníci cihelny v Opavě-Kylešovicích v červenci roku 1925.

„Ve sbírkách Slezského zemského muzea se nachází světový unikát ˗ devět kusů železných meteoritů, nalezených v roce 1925 v Lundwallově cihelně v Opavě-Kylešovicích. Původně měly všechny opavské meteority červenohnědou až rezavě hnědou povrchovou kůru,“ uvedla Lenka Jarošová z opavského muzea.

První kusy nápadně těžkých kamenů našli v kulturní vrstvě sídliště paleolitických lovců, přičemž stáří lokality s ohništi a pazourkovými nástroji je datováno do doby před 18 tisíci lety. Až v roce 1964 byl proveden podrobný výzkum tohoto nálezu a od té doby se stal předmětem zájmu mnoha badatelů.

„Vesmírnými kameny tehdejší lovci obložili své ohniště. Na počátku minulého století je objevili dělníci. Žádné jiné pravěké sídliště na světě se podobným nálezem meteoritů pochlubit nemůže,“ upřesnila Jarošová.

Meteority objevili dělníci, kteří v červenci 1925 pracovali na odkopávce materiálu pro cihelnu.

„První kusy rezavých a nápadně těžkých kamenů našli zhruba pod metrovou vrstvou sprašové hlíny. Gustav Stumpf ze Slezského zemského muzea, kterému o nálezu řekli, usoudil, že by mohlo jít o železné meteority. Od dělníků se také dozvěděl, že podobných kamenů bylo vykopáno více, ale ty už byly buď zasypány, nebo rozebrány. K prvním čtyřem železným meteoritům o celkové hmotnosti 14 kilo přibyly později další tři exempláře, takže celková hmotnost nálezu přesáhla 21 kilo,“ popsala opavská muzejnice.

Složení meteoritů

S malými odchylkami mají opavské meteority složení, v němž naprosto převažuje železo (94,00 %), následuje nikl (5,5 %) a dále pak malé množství kobaltu, fosforu a síry. Téměř stejné složení jednotlivých želez nasvědčuje tomu, že jde o úlomky jednoho tělesa. Není však prokázána jejich souvislost s nálezem železného meteoritu u Staré Bělé, která je od jejich naleziště vzdálená asi 30 kilometrů.

Původních sedm kusů meteoritů bylo během výzkumů rozděleno na několik menších fragmentů.

„Kromě devíti zlomků meteoritů uložených ve sbírkách Slezského zemského muzea je několik menších fragmentů uloženo v Národním muzeu v Praze a v Moravském zemském muzeu v Brně,“ popsala Jarošová.

„V roce 2014 byly opavské meteority společně s Věstonickou Venuší a hlavou Kelta ze Mšeckých Žehrovic součástí putovní výstavy Unikáty zemských muzeí, která se za velkého zájmu veřejnosti postupně představila v Opavě, Praze a v Brně. O rok později mohli meteority spolu s dalšími unikáty obdivovat návštěvníci také v Bratislavě,“ doplnila Jarošová.

,