(ilustrační snímek) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Na obnovu kůrovcem zničených lesů chybí listnaté stromky, smrčků je dost

  • 0
Je to paradox kůrovcové kalamity. K dispozici jsou miliony malých smrčků, které téměř nikdo nepotřebuje, a naopak žádané sazenice listnatých stromů nejsou k dostání. Majitelé neplánovaně vykácených lesů je ale potřebují na zákonem nařízenou obnovu.

Ze sazenic listnatých stromů je kvůli kůrovcové kalamitě nedostatkové zboží. Brouci a sucho vyhladili celé jehličnaté lesy, i v Olomouckém kraji jich zmizelo mnohem víc, než kdokoli čekal.

Všem je jasné, že doposud běžné smrkové monokultury musí nahradit odolnější listnaté stromy. Teď ale nejsou k dostání.

Pokud se situace nezlepší, budou muset správci lesů žádat o doposud málo využívané výjimky. Ze zákona totiž musí vykácené parcely zalesnit do dvou let.

„Zato máme desítky milionů sazenic jehličnanů“

 „Je problém, že nemáme sazenice. Zato máme desítky milionů sazenic jehličnanů,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec při středeční návštěvě vlády v Olomouckém kraji.

Malé smrčky by ovšem na holé stráně ve velkém vracel jen málokdo. Suchem posílená kůrovcová kalamita ukázala, že především v nižších nadmořských výškách není pro smrky místo. Úplně původně tady ani v tak hojné míře nerostly.

„Odborníci uvádějí, že nejpozději do patnácti či dvaceti let nebude v některých nadmořských výškách ani jeden smrk. Vzhled české krajiny se naprosto změní,“ doplnil Brabec na setkání se sto třiceti starosty z celého kraje.

Mnozí mají stále dramatičtější kůrovcovou pohromu téměř za domem. Patří k nim například starostka Domašova u Šternberka Michaela Procházková.

„Situace v lesích je strašně složitá. Naše obec má sto hektarů lesa, už dvakrát jsme žádali o navýšení těžby. Za pět let jsme vytěžili to, co jsme měli pokácet během deseti let. Všechno to přitom byla jen nahodilá těžba,“ porovnala.

Mnohem více dřeva, než místní původně plánovali, odvezla nákladní auta také z katastru Zlatých Hor. Radnice tu má na starosti přes pět set hektarů lesa.

„Letos zřejmě vytěžíme osminásobek běžné roční těžby,“ vyčíslil starosta Zlatých Hor Milan Rác s tím, že již slyšel o tom, že by sazenice listnatých stromů nemusely být v celé republice brzy k sehnání.

I jeho město je na znovuzrození svých lesů nutně potřebuje. Oproti dřívějšku v nich poroste až 65 procent listnatých stromů.

Kdo objednal už před Vánocemi, sazenice ještě získal

Jejich sazenice se zlatohorské radnici ještě získat podařilo. „Kdo si je začal shánět včas, byl alespoň v letošním roce ještě schopen si je zajistit. Ono včas ale byla podmínka. Nejlépe už minulý rok před Vánocemi,“ zdůraznila lesní správkyně ve Zlatých Horách Jaroslava Čechová.

Zádrhel je ale v tom, že se kvůli kůrovci v současnosti kácí i na místech, kde s tím ani loni na podzim ještě nikdo nepočítal. A sehnat sazenice listnáčů právě teď dodatečně může být velmi obtížné.

„Na spoustu ploch se tak ani nedostane. Jejich vlastník je nepožadoval, když mu tam nedávno stále rostl les. Postup kalamity je strašně rychlý,“ shrnula Čechová.

Své o nedostatku sazenic ví i Jiří Sládek z Lesní správy Šternberk, která před časem doplatila právě na pozdější objednávku. Sládek to vysvětluje tím, že ani na jaře nebylo pořád jasné, která firma bude pro šternberskou správu v lesích pracovat.

„Proto jsme sazenice neobjednávali a naši smluvní partneři, kteří mají školky, je už prodali,“ vysvětlil Sládek.

Věří však, že se listnáče podaří sehnat na podzim či příští rok na jaře. „Zase budou, je to sezonní záležitost,“ dodává. Nemá tak ani obavu ze zákonem dané podmínky, podle níž musí majitelé lesů vykácené plochy zalesnit do dvou let.

„Je možné ze zákona požádat o výjimku – o oddálení zalesnění. Zatím jsme to moc nevyužívali. Teď se to ale v dohledné době kvůli nárůstu kalamitních holin bude určitě využívat víc,“ přemítá Sládek.

Kůrovcovou zkázu Jeseníků zmapoval dron:

7. června 2018