„Kůrovcovou kalamitu řešíme intenzivně zhruba od roku 2018. Tehdy vysazené stromky už teď mají čtyři až pět metrů,“ popsal například šéf olomouckých městských lesů David Janásek.
Místo jednotných smrků zde dnes mají především buky doplněné modříny, jedlemi, lípami, javory, olšemi a břízami. Smrky, jež předtím téměř výhradně tvořily řadu lesů v regionu, jsou nyní pouze součástí mixu.
Stejně jako třeba třešně. „Jde o třešeň ptačí, která historicky v lesích vždy byla,“ podotkl Janásek.
Sazenice stromků bylo především kvůli vedrům a suchu v letních měsících nutné doplňovat.
„Ztráty dosahovaly zhruba dvaceti procent, což bylo potřeba nahradit. Někde to bylo méně, jinde zase i třicet procent,“ vyčíslil šéf olomouckých městských lesů.
Smrků je v nových porostech necelá čtvrtina
Podle mluvčí Lesů České republiky Evy Jouklové letos pomohly nově vysazeným stromkům nedávné vydatné deště.
„Proto spíše v porostech sazenice jen doplňujeme, neřešíme plošnou opakovanou obnovu,“ sdělila.
I státní podnik dbá na mnohem pestřejší složení nových porostů. „Vysazujeme směs dřevin s převahou listnáčů, jichž je zhruba 63 procent. A kde je to možné, upřednostňujeme přirozenou obnovu,“ nastínila Jouklová.
S ohledem na polohu, respektive nadmořskou výšku Lesy ČR v kraji z listnatých stromů nejčastěji vysazují buky, jichž je přibližně čtvrtina. Břízy se podílí čtrnácti procenty, další druhy jsou zastoupeny v jednotkách procent.
Z jehličnanů jsou pak znovu nejčastější smrky, jichž je ovšem v mixu už pouze necelá čtvrtina. Dále jde o modříny, borovice a jedle.
„Pestřejší druhová dřevinná skladba dává více šancí na zachování lesa,“ vyzdvihla Jouklová.
Důležitý je i výběr populace v rámci druhu
Každý druh má totiž svá specifika i choroby. Podle mluvčí proto nelze jednoznačně říct, že by některé byly lepší než jiné.
„Je to spíše o výběru odolnějších nebo přizpůsobivějších populací i v rámci jednotlivých druhů. Třeba smrk má horské populace zvyklé na drsnější klima s větším množstvím srážek, ale jsou i takzvané chlumní smrky, jež jsou lépe přizpůsobeny podmínkám v nižších polohách,“ přiblížila Jouklová.
Letošní počasí zatím podle lesníků porostům spíš přeje. Mimo jiné nedošlo k přemnožení kůrovce.
„V nižších a středních polohách budou letos dvě generace, jak jsme odhadovali už na jaře. To je normální přírodní stav. Pokud přijdou v dalších dnech deště, rojení kůrovců se zastaví a přestane napadat další stromy,“ shrnula mluvčí státního podniku.
„Ať už to však bude jakkoli, zpracováváme napadené stromy a pokračujeme v jejich důsledné asanaci, abychom se připravili na další rojení v příštím roce,“ dodala.
Stromy ohrožují škůdci, ale i přemnožená zvěř
Lesy nicméně trápí i další škůdci. Je to například mšice korovnice na modřínech, houbové choroby, jako je chalara na jasanech nebo václavky, jež se vyskytují prakticky na všech jehličnatých dřevinách a některých listnáčích.
„Není to však nic dramatického. Na rozdíl od kůrovce žádný z těchto škůdců celé porosty nerozvrátí,“ podotkl Janásek.
Mladé stromky kromě toho může ohrožovat též přemnožená srnčí a jelení zvěř. Třeba v centrální části CHKO Jeseníky nedaleko Skalního potoka proto nedávno oplotila desítka dobrovolníků programu Týdny pro krajinu Hnutí Duha celkem 220 mladých jedlí, jeřábů a javorů.
„Snaha o pestřejší druhovou skladbu se neobejde bez intenzivní individuální ochrany jednotlivě vysazených dřevin. Dobrovolníci nám pomohli s výměnou poškozeného pletiva a kůlů, které poznamenal zub času,“ popsal lesní správce Biskupských lesů Jan Jurdič.
4. června 2023 |
