Historie provizorního řešení západního obchvatu, který využívají motoristé mířící od Brna a Ostravy na Mohelnici a zpět, sahá až do počátku 90. let. Tehdy se obyvatelé Křelova poprvé postavili variantě, aby obchvat vedl v těsné blízkosti jejich domů. Kauzou se z popudu obce zabýval i soud.
Kvůli letitým tahanicím ohledně vedení trasy ji projektanti nakonec rozdělili na dvě části. První - stávající obchvat - začalo ŘSD stavět v roce 2005, auta po něm jezdí od podzimu 2007.
Tehdejší odhady ohledně zprovoznění druhé části – finálního napojení obchvatu - předběžně hovořily o roce 2012. Ve skutečnosti se termín odsunul na neurčito, a to nejen kvůli pokračujícím sporům o umístění silnice, ale i kvůli penězům.
Nyní se přeci jenom zdá, že se stavba posledního neexistujícího úseku celé dálnice D35 od Lipníku nad Bečvou po Mohelnici vrací do hry. ŘSD totiž požádalo o vyhodnocení vlivu stavby na životní prostředí (EIA). K posouzení předložilo zhruba tříkilometrovou variantu napojení tangenty.
„Původně existovaly tři návrhy řešení. Přednost dostala prostřední, kompromisní varianta. Pro nás by samozřejmě bylo nejlepší, kdybychom mohli postavit trasu nejblíže Křelovu, která je nejkratší a vyšla by nejlevněji, ta ale není přijatelná pro obec,“ popsal ředitel olomouckého závodu ŘSD Martin Smolka.
Optimistický scénář hovoří o dokončení obchvatu v roce 2024
Očekává, že stavba hodnocením EIA projde. „Nicméně je možné, že z ní vyplynou nějaké požadavky, které bychom museli zapracovat do dokumentace pro územní rozhodnutí. To bychom mohli získat příští rok. Následně bude potřeba zpracovat podklady pro stavební povolení či vykoupit potřebné pozemky,“ přiblížil.
V podkladech pro posudek EIA ŘSD uvádí jako předběžný termín zahájení investice říjen 2022, k jejímu dokončení by za tohoto předpokladu mohlo dojít v prosinci 2024.
„Je to sice optimistický, ale reálný termín, protože teď se nám poměrně daří vše urychlovat. Samozřejmě ale bude záležet, zda se neobjeví nějaký zásadní problém či odpor některého z účastníků řízení,“ řekl Smolka.
Trasa finálního napojení západní tangenty bude začínat z pohledu řidičů přijíždějících od Mohelnice před nadjezdem u Břuchotína, vyhne se křelovské fortové pevnosti a na stávající obchvat se napojí, zjednodušeně řečeno, před zatáčkou směrem ke kruhovému objezdu u Globusu.
Kruhový objezd je na hranici své kapacity
Součástí stavby bude také stavba mimoúrovňových křižovatek a protihlukové stěny u Břuchotína. I ta se promítne do nákladů investice.
„Zatím můžu mluvit jen o odhadovaných nákladech. Samotná stavební část bez výkupů by podle nich měla stát přibližně jednu miliardu korun bez daně z přidané hodnoty,“ řekl šéf olomouckého závodu ŘSD.
Na dokončení tangenty čekají zejména řidiči mířící od Brna a Ostravy na sever Olomouckého kraje či Hradec Králové. Díky první části obchvatu se sice frekventovaným olomouckým ulicím pohodlně vyhnou, před kruhovým objezdem u Globusu se ovšem mnohdy zaseknou v nekonečně dlouhé koloně.
Finální napojení obchvatu by mohlo v konečném důsledku pomoci také olomouckým městským částem Hejčín a Řepčín. Již více než šest let totiž existuje plán, že Řepčín spojí s křižovatkou u Globusu nová silnice, která by městským částem ulevila od záplavy aut. Plánu brání právě fakt, že je kruhový objezd přetížený.
„Okružní křižovatka je na hranici své kapacity. Napojení další silnice je tedy v současné době nemožné. Uvažovat o tom lze až po propojení dálničního obchvatu okolo Křelova. Potom nebude problém silnici připojit,“ řekl už dříve vrchní komisař Lubomír Pešout z odboru služby dopravní policie na krajském ředitelství v Olomouci.
