Lidské kosti objevil čtyřicetiletý muž na své zahradě v kralické Tyršově ulici minulý týden ve středu. Zavolal proto policii, která se následně obrátila na archeology.
Odborníci se pak dva dny věnovali záchrannému výzkumu, při kterém celý hrob odkryli, zadokumentovali a vyzvedli.
„V hloubce 80 centimetrů od současného povrchu byla protáhle oválná hrobová jáma nevýrazně zahloubená do sprašového podloží. Obsahovala skelet adolescentního jedince, jehož věk lze předběžně odhadnout na staří dvanáct a více let,“ shrnul Pavel Fojtík z prostějovského oddělení archeologických výzkumů Ústavu archeologické památkové péče Brno.
Podle uložení těla v natažené poloze na zádech s rukama podél trupu a orientaci ke světovým stranám archeologové usuzují, že jde o hrob pravděpodobně z 11. až počátku 12. století, tedy období označovaného jako mladší doba hradištní.
„Hrob bude bezpochyby součástí většího pohřebiště, které předchází i první strohé písemné zmínce o Kralicích na Hané z roku 1225,“ dodal Fojtík.
Napovídají tomu i vzpomínky pamětníků. „Mluvila jsem s nimi a říkají, že když se kdysi dělala ulice Čechůvská, která je za ulicí Tyršova dál od fary, už tenkrát tam byly nálezy,“ uvedla starostka městysu Veronika Petrželová Bašná.
Dávná osada ležela na významné křižovatce
Písemné doklady o kralické faře pocházejí ze 13. století. „Získali ji kanovníci brněnského svatopetrského kolegiátního chrámu a zřejmě zde dosluhovali penzionovaní kanovníci brněnské kapituly. K roku 1304 jsme pak zpraveni o existenci Kralic jako trhové vsi,“ přiblížil historii Pavel Fojtík.
Podle něj byly také v obecním hliníku, tedy povrchovém dole určeném pro těžbu hlíny, a pískovně severně od kralické části Vítonice již koncem 19. století náhodně objevovány kostrové hroby obsahující keramické nádoby a šperky z období Velké Moravy.
„Jiné hroby zde poskytly mladohradištní esovité záušnice a stříbrnou minci olomouckého údělného knížete Vratislava I. Tyto dřívější nálezy nepřímo potvrzují existenci raně středověké osady rozložené zřejmě v prostoru dnešních Kralic na Hané. Ležela v širší oblasti křížících se významných obchodních tras,“ doplnil archeolog.
Ve směru od severu k jihu územím procházela Jantarová stezka spojující Pobaltí s jihem Evropy a ve směru od západu k východu se tudy táhla „euroasijská magistrála“ s trasou vedoucí přes Řezno, Prahu, Olomouc, rurikovskou Rus a odtud až k daleké Hedvábné stezce.
