„Četnost ran je natolik mimořádná, že v posledních desetiletích podobný případ nemá obdoby. Ani jedna z obětí by neměla ani při poskytnutí vysoce specializované lékařské pomoci nejmenší šanci na přežití. Čin byl spáchán surovým a trýznivým způsobem,“ podotkla při vyhlašování verdiktu soudkyně Jaroslava Bartošová.
Ta rovněž upozornila, že soud mohl aplikovat dokonce ještě přísnější právní kvalifikaci kvůli tomu, že jediná přeživší nezletilá sestra utrpěla mimořádné trauma, jak vyplývá z psychologické zprávy.
„Její stav vykazuje veškeré znaky posttraumatické stresové poruchy. Obžalovaný se na ní dopustil způsobení těžké újmy na zdraví, poškozená se podrobuje terapiím. Teprve čas ukáže, jestli bude vůbec schopna se zařadit do aspoň průměrného standardního života,“ dodala.
Rozsudek není pravomocný, strany si ponechaly lhůtu na zvážení odvolání. Ze slov obhájkyně Kateřiny Skalické Vojtílové vyplývá, že k němu minimálně ze strany obhajoby dojde.
„Vzhledem k tomu, co jsme řekli už minule, nám doživotí přijde příliš. Navrhovali jsme doplňování dokazování o nové vyšetření duševního stavu, proto považujeme rozsudek za neadekvátní. Máme pochybnosti o znaleckém posudku. V rámci odvolání se budeme dožadovat nového projednání duševního stavu respektive vyšetření,“ shrnula.
Muž souzený za trojnásobnou vraždu netrpí duševní chorobou, vypověděli znalci |
Státní zástupkyně Eva Žďárská byla s verdiktem spokojená. „Trest považuji za zcela adekvátní a spravedlivý, sama jsem ho navrhovala. Doslova vyvraždil celou rodinu, a když srovnám případ Kevina Dahlgrena, tak tam ten útok nebyl zdaleka tak razantní, brutální a trýznivý,“ řekla s odkazem na případ vraha, který v květnu 2013 v Brně zabil čtyři lidi.
„Násilnou trestnou činnost dělám přes 22 let a s takovou brutalitou a tak surově vedeným útokem jsem se ještě nesetkala,“ dodala.
Na vyvraždění rodiny se pečlivě připravil
Tehdy devětadvacetiletý muž se na masakr, k němuž se přiznal, vyzbrojil dvěma vojenskými bojovými noži, jejichž čepele byly dlouhé kolem dvaceti centimetrů. Rovněž si důkladně zmapoval, jak probíhá běžný den ostatních členů rodiny ve společné domácnosti.
Po odchodu otce do práce tak nejprve zaútočil na svého třiadvacetiletého bratra, kterému zasadil asi osmdesát bodných a sečných ran. Obdobným způsobem napadl i jednadvacetiletou sestru, když se vrátila z venčení psa. Té podle žalobkyně zasadil 104 ran.
Nakonec zaútočil na sedmapadesátiletého otce, který se vrátil z práce. Ten se pokusil utéct, pachatel ho však pronásledoval a venku před domem jej ubodal. Podle žalobkyně mu zasadil 66 ran.
Ušetřil pouze svou nejmladší, sedmnáctiletou sestru, kterou pod pohrůžkou donutil, aby se svlékla do spodního prádla, vzal jí mobil a zamkl ji na toaletě. Toto počínání bylo kvalifikováno jako vydírání, za které byl muž rovněž odsouzen.
Všichni tři ubodaní zemřeli na vykrvácení. „Poškozené opakovaně bodal, způsob provedení lze označit za zvlášť surový, v případě sestry za trýznivý,“ uvedla už dříve žalobkyně.
Ubližovali mi, tvrdí o zavražděných odsouzený
Motivem činu byly podle odsouzeného problémy v rodině. Kriminalistům muž po zadržení řekl, že se rozhodl členy rodiny potrestat za to, jak se k němu chovali. Podle něho mu totiž ubližovali.
„V rodině jsme měli spory. Spáchal jsem to, co jsem spáchal. Všechny tři jsem nenáviděl stejně. Několik let mě bezdůvodně uráželi, chtěli mě vystěhovat. Vnitřně mě to velmi štvalo a uráželo. Nešlo se ovládnout,“ přiblížil už dříve muž, co ho k činu vedlo.
Přeživší sestra to ovšem viděla trochu jinak. „Vycházeli jsme spolu dobře, ale Marek se od asi patnácti let začal izolovat. Nekomunikoval, nepřispíval na domácnost, spíše škodil. Byl bezohledný, nikdy po sobě neuklidil, nikde nepracoval, školu nedokončil a byl doma. Byl sebestředný, zajímal se jen o sebe. Prý jsme mu zničili život, ale proč, to nikdy neřekl,“ shrnula.
Do ostatních členů domácnosti podle jejích slov strkal, chytal je pod krkem, pouštěl se s nimi do konfliktů. Jednou dokonce držel pod krkem nůž i jejich matce.
Dle znalců neumí přijímat a projevovat emoce
V minulosti rodina musela řešit také mužovu závislost na alkoholu, rovněž se potýkala s tím, že později prodal podíl na domu po zemřelé matce lichvářce a snažili se sehnat peníze na jeho odkoupení zpět.
Psychický stav obžalovaného posuzovali dva znalci a oba došli k závěru, že netrpí schizofrenií či jinou závažnější duševní chorobou. Projevila se u něj jen schizoidní porucha osobnosti. To znamená, že je člověk chladný ke svému okolí a neumí přijímat ani projevovat emoce.
„Tato porucha osobnosti ale nijak neovlivňuje rozpoznávací schopnosti člověka, byl si moc dobře vědom toho, co dělá,“ vylíčil psychiatr Petr Nedoma.
Trojnásobný vrah při své výpovědi na začátku procesu řekl, že svého činu lituje a dnes už by to neudělal. „Dalo se to vyřešit jinak. Za ty důsledky to nestojí ani náhodou,“ vypověděl. Podle jednoho ze znalců ale spíše než svých obětí lituje sám sebe.
