Kostel byl po desetiletí součástí prostoru určeného vojákům. Poslední pouť se zde v minulém století konala v roce 1949, potom v jeho okolí působila československá a sovětská armáda, což se na stavu objektu zásadně podepsalo.
V padesátých letech byly navíc cenné věci odvezeny do jiných kostelů.
Civilisté mohou kostel a jeho nejbližší okolí navštěvovat až od začátku 90. let, nadále ho však obklopuje vojenský újezd Libavá.
Od roku 1995 Starou Vodu obnovují skauti, zapojují se místní obyvatelé, dobrovolníci i Město Libavá, které nyní památka patří.
Důležité opravy
Na dosavadní kroky k záchraně kostela navazuje žádost podaná do havarijního programu ministerstva kultury, který by měl zajistit první peníze na neodkladné opravy. Potřeba na to budou desítky milionů korun.
Ministerstvo kultury a Národní památkový ústav se také začnou zabývat návrhem prohlásit starovodský kostel za národní kulturní památkou. Těch je v současnosti v Česku zhruba pět stovek.
„Součástí této iniciativy je také snaha zmapovat původní vybavení kostela, jehož části jako lavice či nábytek se dnes nachází například v arcibiskupských sbírkách v Přerově či v tamním Muzeu Komenského nebo také v Litovli, kde jsou původní kostelní varhany,“ poznamenala senátorka Jitka Seitlová (KDU–ČSL).
Unikátní kostel hlásí ještě jednu novinku. Na státní svátek 8. května správci odhalil obraz hlavního oltáře s názvem „Panna Maria přijímá dary od poutníků“ z roku 1688, který se na své místo vrací po 61 letech z Kroměříže.
