Od monitorování se už posunuli k čidlům, digitálním modelům a dronu a chystají se zapojit i umělou inteligenci. Výsledkem může být v budoucnu chytrý dispečink. „Je možné, že časem se management komárů dostane do evropské politiky a komáry bude řešit i naše legislativa,“ říká Jan Brus z katedry geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci.
Letos o komárech skoro neslyšíme, přitom jindy by na jaře a v létě mohlo být v lesích Litovelského Pomoraví skoro k nevydržení. Má to souvislost s letošním extrémním suchem?
Sucho se určitě projevuje, hlavně na jaře. Nejen v Litovelském Pomoraví, ale i v lužních lesích kolem Břeclavi jsou tůně bez vody, takže larvy vyschly, proces líhnutí se nemohl dokončit a komáři vůbec nevyletěli. Od dubna vidíme srážkový deficit, komáři letos nejsou v Česku skoro nikde.
Kdyby se letošní sucho opakovalo a komárů by byl nedostatek, reagovali byste?
Asi to tak bude, deficit larev teď hlásí třeba v Bratislavě, takže nějaké zprávy o tom, že chybí komáři v ekosystému, už se objevují. Není to zatím úplně významné, ale komáři jsou samozřejmě potravou třeba pro ryby nebo pro některé netopýry či ptáky. Takže kdyby nebyli dlouhodobě, mohl by přijít problém, o němž třeba zatím nevíme. Když tedy řešíme biologickou likvidaci komárů, děláme to cíleně a jen během kalamitních stavů. Opravdu se nechceme dostat do situace, kdy bychom šli pod nějakou mez v ekosystému. Ale možná to udělá sama příroda. Pak bychom viděli, co se bude dít, když komáři chybí. Dodám ovšem, že u nás nejsou kalamitní komáři pravidelnou součástí hlavního potravního řetězce jako třeba ve Švédsku nebo v jiných oblastech.
Je paradox, že člověk řeší komáry, a přitom jich má nejvíc doma. IBC kontejnery, sudy, kde je odkrytá hladina, to jsou všechno potenciální zdroje možného líhnutí.
