Na stavbě kolumbária s třiceti výklenky se domluvilo vedení obce s brněnskou architekturou. Za návrhem stojí absolvent fakulty Jan Peřina.
„Rozhodli jsme se postavit oboustranné kolumbárium z dusané hlíny s dřevěnými výstelkami pro umístění uren. To nahoře zakryjeme betonovou konstrukcí. Vedle nik jsme vymysleli drobné výklenky na svíčky,“ přiblížil.
„Celé kolumbárium bude z pohledové hlíny, kterou poskytla obec. Jde o hlínu z Hané, takže je to symbolické uložení zpět do země, na které lidé žili,“ popsal architekt.
Stavba je součástí letní školy věnované konstrukcím z dusané hlíny. „Odborným vedoucím je Zdeněk Vejpustek z Fakulty architektury Vysokého učení technického. Celé akce se účastní britský odborník Rowland Keable, předseda sdružení Earth Building UK and Ireland, čestný docent The UNESCO Chair on Earthen Architecture,“ vyjmenovali organizátoři.
Dusaná hlína je tradiční technologie, která se na stavby stále víc vrací. „Podporuje využívání lokálních zdrojů a jde o udržitelný způsob stavitelství. Vlhká hliněná směs se sype do předem připraveného posuvného bednění a postupně, buď ručně, nebo mechanicky, se udusává a zhutňuje,“ vysvětlila mluvčí školy Adéla Šoborová.
Jakmile účastníci mořické letní školy utlačí všechny vrstvy, odstraní bednění a odhalí se vrstvená hliněná zeď.
Lidé už se ptají na místo
Obec se zhruba 500 obyvateli kolumbárium neměla. „Měl jsem požadavek, aby bylo historizující, protože zdejší hřbitov je historický. Požadavek jsem zadal mladému studentovi architektury, který přišel s tímto nápadem,“ řekl ČTK starosta obce Tomáš Pavelka.
„Myslím, že je to respektující pro tradiční metodu pohřbívání, idea je starobylá, byť to zpracování je nyní vcelku trendy a moderní. Sám jsem zvědav, jak to dopadne, ale věřím, že dobře,“ poznamenal Pavelka.
Po místech v kolumbáriu je už podle starosty poptávka. „Hřbitov není nafukovací, je z velké části zabraný. Kolumbárium řeší tento problém i do budoucna,“ doplnil.
