K hlavním nešvarům cyklistů a koloběžkářů patří jízda na chodníku a v podchodu. Právě na tyto účastníky silničního provozu se strážníci zaměřují, protože v poslední době jezdci porušují předpisy velmi často.
Letos přitom olomoučtí městští policisté zaznamenali už 1 041 přestupků cyklistů a koloběžkářů. „U několika cyklistů padly pokuty ve výši tisíc korun. Jednalo se o jízdy po chodníku a bez osvětlení,“ uvedl mluvčí strážníků Petr Čunderle.
Podle statistik se lidé na kolech a koloběžkách dopouštějí nejvíce chyb v městských parcích. Tam často jezdí po chodnících, přestože se v nich nachází i cyklostezky. Hned po parcích následuje ulice Brněnská a třetí je třída 17. listopadu.
Chodník a kolo jen na třech místech
Přitom cyklisté ani koloběžkáři po chodníku jezdit nesmějí. V Olomouci jsou pouze tři vyznačené lokality, kde je to z důvodu bezpečnosti povoleno. Jde o trasu vedoucí po mostě na ulici Ostravská, dále o úsek od hlavního nádraží na autobusové nádraží a také o Pavelkovu ulici.
„Cyklista je na chodníku ale stále hostem. Pokud se tam něco stane, tak je vždy vinen cyklista,“ podotkl koordinátor cyklistické dopravy v Olomouci Stanislav Losert.
Dalším problematickým místem, na něž strážníci upozorňují, jsou podchody. Zde jsou cyklisté povinni sesednout z kola a vést ho, což ale většinou nedělají.
„Řešíme velký počet neukázněných cyklistů, kteří sjíždějí do podchodů a vůbec neberou na vědomí, že zpoza rohu může vyjít chodec a může dojít ke srážce,“ informoval Čunderle.
Krajský koordinátor BESIP Miroslav Charouz vidí jako možné řešení instalování překrytého zábradlí, podobného, jaké bývá u základních škol, které děti chrání před vběhnutím do silnice.
Podle něho by to cyklisty donutilo sesednout z kola. „Nemůžeme ale všude dávat zábradlí jen proto, že lidé nemají rozum a jezdí, kde nemají. Cyklisté musí být více ohleduplní,“ dodal.
Nejzranitelnější skupina
Často padají pokuty i za jízdu bez správného osvětlení nebo reflexních prvků. „Cyklisté vyjíždí odpoledne na výlety, protože je ještě sluníčko a teplo, ale vracejí se až za tmy a pak nejsou vidět,“ uvedl Charouz.
BESIP proto společně s Policií ČR v kraji chystá akci, kdy budou cyklisty kontrolovat, poučovat je o předpisech a rozdávat reflexní pásky. „Lidé by si měli uvědomit, že chodci, cyklisté a koloběžkáři jsou velmi zranitelnými účastníky silničního provozu, a právě oni jsou těmi, kteří při té případné kolizi budou velmi trpět,“ varoval Charouz.
To potvrzuje i primář Traumatologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Radim Vinter. Zraněné cyklisty zde ošetřují téměř denně. Nejčastějšími případy jsou podle něho zlomenina klíčku, vykloubení zevní strany klíčku nebo otřes mozku.
„U menších dětí je relativně časté naražení řídítek do břicha a z toho vyplývající poranění buď jen stěny břišní, ale i sleziny či jater s nutností hospitalizace,“ dodal.
Pravidelně vyrážejí ke zraněným cyklistům i záchranáři. „Každý den se takové případy najdou, ať jde o srážku cyklisty s autem, náraz do překážky, opilého cyklistu, který nezvládne řízení, nebo dítě, které spadne z kola,“ řekla mluvčí krajských záchranářů Lucie Mikisková.
Organizovaní cyklisté se snaží ve svých týmech učit děti pravidlům a předpisům již odmala. „Neukáznění cyklisté ve městě jsou problém, který se nejlépe dá řešit budováním cyklostezek či pruhů pro cyklisty,“ míní Roman Brandýs z olomouckého Cyklo teamu Kolárna.
