V Olomouckém kraji kromě městských parků, kde je mnohonásobně vyšší riziko nákazy od klíštěte než v okolních lesích, se nově výzkumníci vydali testovat klíšťata také do podhůří Jeseníků a na Prostějovsko a vůbec poprvé vytipovali i ohniska klíšťové encefalitidy.
„Všude tam se chraňte účinnými repelenty i vhodným oděvem a nezapomeňte se po pobytu v takových místech vždy dobře prohlédnout a případně přisáté klíště co nejdříve odstranit,“ zdůrazňuje vedoucí Národní referenční laboratoře pro lymeskou boreliózu Státního zdravotního ústavu Kateřina Kybicová.
Všude zaznívá varování, že klíšťata už začala číhat na hostitele. Jak moc jsou nyní aktivní?
Aktivita klíšťat je velmi vysoká a už od března jsme měli ve všech testovaných lokalitách velké počty parazitů, kteří číhali na svého hostitele a přichytili se nám na vlajku (bílá tkanina se syntetickými chloupky, na niž se paraziti zachytí – pozn. red.). Od dubna je jejich aktivita na maximu, takže se dá říci, že sezona už naplno vypukla. Nyní se trochu ochladilo, ale to neznamená, že by klíšťata „lov“ vzdala, je totiž hodně vlhko, což jsou pro ně příhodné podmínky. V podstatě jediný extrém, který klíšťata nemají ráda, je velké sucho. Je potřeba říci, že zvlášť ve městech, kde je obvykle tepleji než v okolních lesích, jsou klíšťata aktivní po celý rok, tedy i v zimě, a sbírali jsme je jak na přelomu roku, tak v lednu či únoru.
Sezona klíšťat stále nekončí, nakažení nemocemi hrozí i v závěru podzimu |
Mapy rizik a ohniska nakažených klíšťat v lesích na Přerovsku, Prostějovsku či Šumpersku najdou lidé v mobilní aplikaci Klíšťapka. Nově tam přibyly i údaje z městských parků...
Díky tomu, že se spojily dva velké projekty, na kterých Státní zdravotní ústav spolupracuje s dalšími experty, nyní najdou lidé v aplikaci i výstupy z projektu Klíšťata ve městě, takže se dozvědí, kde si dát pozor i v případě městských parků a lesoparků. V Olomouci jsme se zaměřili na Čechovy, Bezručovy a Smetanovy sady, všude tam jsme v minulých dvou letech sbírali klíšťata a testovali je na lymeskou boreliózu a další bakterie, které způsobují vážná onemocnění, jako je například anaplazmóza, rickettsióza, neoehrlichióza či návratná horečka.
Výsledky mimo jiné ukázaly, že v centru města je až desetinásobně vyšší riziko, že se člověk nakazí od klíštěte než při sběru hub v okolních lesích. To asi nikdo nečekal...
Olomouc spolu se Zlínem jsou naprostými vítězi v našem výzkumu, bohužel v negativním slova smyslu, protože se jedná o nakažená klíšťata. Olomoucké parky jsou jich plné. Pokud se podíváme na borelie, které mohou způsobit lymeskou boreliózu, tak je v krajském městě nacházíme v každém třetím klíštěti a každé druhé je infikované jinými patogeny, které mohou způsobit závažná onemocnění. Je na pováženou, že městská zeleň představuje tak vysoké zdravotní riziko, přitom jen málokdo použije repelent před procházkou v parku či se po návratu ze zahrady zkontroluje, zda nemá přisáté klíště.
Co když se někdo zkontroluje, ale klíště třeba přehlédne?
To se bohužel stává docela často. Když se ptáme pacientů v časném stadiu lymeské boreliózy, zda měli klíště, tak nám polovina z nich odpoví, že neví. Je těžké odhalit klíště, pokud se na vás přisaje v nymfálním stadiu, kdy se jedná skutečně o malinké černé klíště, které snadno přehlédnete. Navíc také nic necítíte, protože do vás při sání vypouští své sliny, jež působí jako anestetikum. Ty dva tři dny, co na vás hoduje, se k vám doslova přicementuje, hmota, kterou se přichytí, se skutečně nazývá cement, a pustí se, až když je nasáté.
Napřed žlutá zimnice, teď horečka dengue. Prostějovští lékaři mají další primát |
Na které lokality jste se nově zaměřili a proč?
V Olomouckém kraji jsme nově vyrazili do menších měst, jako je Bělá pod Pradědem nebo Prostějov. V prvním případě jsme zkoumali klíšťata kolem Keprnického potoka v místech, kde se vlévá do řeky Bělé, v Prostějově jsme se pak zaměřili na lesopark podél Hloučely, kudy vede oblíbená cyklostezka. Obecně lze říci, že klíšťat jsme nasbírali mnohonásobně více než v předešlých letech a prvotní výsledky naznačují, že budou opět hodně infikovaná.
Už znáte konkrétní výsledky?
V Bělé pod Pradědem jsme našli nižší procento borelií než třeba v Olomouci, infekčnost se pohybovala kolem 15 procent, stejný počet klíšťat pak vykazoval pozitivitu na další patogeny, jako třeba rickettsie. Obdobné to bylo i v Prostějově, kdy to bylo 15 procent pro borelie a 16 pro ostatní patogeny. Takže celková infikovanost se v obou městech pohybovala kolem 32 procent, takže i tam je poměrně vysoká.
Co mi hrozí, když se nakazím rickettsiemi? Přiznám se, že o této nemoci slyším poprvé.
Rickettsióza se projevuje horečkami, vyrážkou, v podstatě se jedná o chřipkové příznaky, ovšem bez rýmy, kašle a bolesti v krku, spíše vás bolí celé tělo, svaly a klouby. Pokud jste tedy měla klíště a vyskytnou se u vás tyto příznaky, měla byste o tom informovat svého lékaře. Je to důležité, aby vás mohl správně léčit a nasadil správná antibiotika. V opačném případě vás bude zřejmě léčit penicilinem a to se v případě rickettsie naprosto mine účinkem.
Nic víc mi nehrozí?
No, to je s otazníkem. Naštěstí bakterie, které se vyskytují u nás ve střední Evropě, nezpůsobují tak závažný průběh nemoci jako ty ze Středomoří či dále na jih. Ale i to, že vám lékař předepíše špatná antibiotika, je problém, když si uvědomíte, jak moc je jejich nadužívání nebezpečné. Je pak menší šance, že budou fungovat, až je budete skutečně potřebovat.
Vedro a vysokou vlhkost klíšťata milují. Nakazila nejvíce lidí za poslední roky |
V regionu bylo v minulých letech hlášeno i hodně případů nákazy klíšťovou encefalitidou, jednalo se o desítky případů na sto tisíc obyvatel. Zjišťujete v kraji i ohniska této nemoci?
Je to tak, právě z toho důvodu jsme loni poprvé v Olomouckém kraji vytipovali ohniska klíšťové encefalitidy a nasbíraná klíšťata na tuto nákazu testujeme. Jedná se o lokality západně od Šumperka kolem oblíbené turistické rozhledny Háj, dále okolí Svatého Kopečku u Olomouce, okrajové pásy kolem Šternberka a v okolí Paseky na Šternbersku. Do těchto míst se v nejbližších měsících ještě vrátíme, protože je potřeba na jednom místě nasbírat ne stovku jako v případě boreliózy, ale alespoň tisícovku klíšťat, protože viru klíšťové encefalitidy je méně. Také je velice těžké najít ohnisko této nákazy, které je striktně ohraničené. Takže ačkoliv jsme třeba na Šumpersku během chvíle nasbírali v jedné lokalitě více než tisícovku klíšťat, ani jedno nebylo nakažené a bude potřeba rozběhnout se více do šíře. Už jen pět set metrů vedle to může s výsledky vypadat úplně jinak.
Zaznamenala jsem, že nově kromě klíšťat zkoumáte také komáry…
Zkoumáme různé přeshraniční hrozby. Ve světě jsou za hlavní přenašeče nemocí považováni komáři, u nás ve střední Evropě jsou to spíše klíšťata, proto se zaměřujeme hlavně na ně. Ale monitorujeme i komáry, kteří se u nás rovněž vyskytují, zejména v souvislosti s letními komářími kalamitami. Jenže málokdo už ví, že například komáři rodu culex jsou schopni přenášet západonilskou horečku, tyto případy se tu už vyskytly v roce 2013 a pak v roce 2019 na severní a jižní Moravě. Virus k nám zřejmě donesli tažní ptáci a je velká pravděpodobnost, že přes komára dojde k nakažení člověka. Se změnou klimatu a globálním oteplováním je potřeba počítat i s tím, že se posouvají hranice a mohou k nám proniknout i nemoci dosud považované za hrozbu zatím jenom v jižních evropských státech nebo na severu Afriky.
