Ochranáři v Jeseníkách už delší dobu prosazují vykácení kleče (snímek z roku 2009 a kácení v oblasti vrcholu Keprníku).

Ochranáři v Jeseníkách už delší dobu prosazují vykácení kleče (snímek z roku 2009 a kácení v oblasti vrcholu Keprníku). | foto: Luděk Peřina, MAFRA

V Jeseníkách kácejí kleč, aby se vrátily původní druhy hmyzu i rostlin

  • 18
Do Národní přírodní rezervace Praděd vyrazili ochranáři kácet borovici kleč. Jde o další fázi projektu, jehož cílem je zbavit nepůvodního porostu nejcennější partie Jeseníků. Podle odborníků má kleč na svědomí vymizení vzácných a ohrožených druhů hmyzu i rostlin.

Ochranáři ze Správy chráněné krajinné oblasti Jeseníky (CHKOJ) spustili další velký zásah proti borovici kleči, která se nekontrolovaně rozšířila ve vrcholových partiích Jeseníků včetně nejcennějších oblastí.

„Kleč byla kdysi vysazována v Jeseníkách proto, aby ochránila svahy vůči erozi. Zarůstá však cenné vysokohorské trávníky a ovlivňuje tak výjimečné území národní přírodní rezervace. Proto se bude kleč vyřezávat na Vysoké holi, Velkém Máji a v Jelením dole,“ sdělil vedoucí Správy CHKOJ Petr Šaj.

Podle něj už ochranáři mohou porovnávat situaci s lokalitami, které byly vykáceny v minulosti.

„Po zkušenostech z dříve vyřezaných míst předpokládáme i zde postupný návrat původních vyfoukávaných trávníků s typicky horskými druhy, jako jsou třeba jestřábníky a violky žluté sudetské,“ vysvětluje.

Konkrétním případem je podle něj Malá kotlina, kde se po letech od vykácení kleče obnovily procesy důležité pro druhovou rozmanitost a na plochy dříve porostlé klečí se vrátily druhy typické pro subalpinské prostředí.

Plocha, jež odpovídá Václavskému náměstí

V nejcennější partii Jeseníků bude postupně vyřezáno 4,3 hektaru kleče, což zhruba odpovídá ploše Václavského náměstí.

Objem vyřezané hmoty bude přibližně 2 000 kubíků. „Především kvůli tomu, že horská tundra je mimořádně zranitelná a území je velmi špatně dopravně dostupné, byl pro přesun vyřezané kleče k nejbližšímu svozovému místu v Karlově zvolen vrtulník,“ popisuje Šaj.

Během prázdnin se ale uskuteční pouze kácení a kleč bude z vrcholových partií snesena mimo období prázdnin, víkendů a jelení říje.

Kácení pomůže i správně ukládat sníh

Hodně si ochranáři slibují od vyčištění kosodřeviny na vrcholu Vysoká hole. „V této oblasti lze mýcení kleče určitě považovat za nejvýznamnější v Jeseníkách. Odstraněním klečové bariéry na Vysoké holi bude obnoveno správné ukládání sněhu v tomto ledovcovém karu. Mimo jiné přínosy se zde určitě zintenzivní i pády lavin, které mají příznivý vliv na cennou vegetaci,“ popsal Šaj.

Na kácení spolupracují také Lesy České republiky (LČR), přesto mají lesníci na nepůvodní kosodřevinu částečně odlišný pohled než ochranáři.

„Kleč brání erozím i svahovým sesuvům, přesto její lokální vyřezávání akceptujeme a podporujeme tak návrat původních rostlinných druhů do Jeseníků,“ sdělila mluvčí LČR Eva Jouklová.

Náklady na celou akci se vyšplhaly na 12,7 milionu korun. Předpokládané ukončení veškerých prací je plánováno do 15. listopadu letošního roku.

Kleč přinesli z Alp Němci, měla bránit lavinám

Kleč se začala v nejcennějších oblastech Jeseníků kácet v roce 2004, po delší přestávce práce pokračovaly až v roce 2008. Zatím se podařilo odstranit hektary kleče z oblasti Keprníku, Velké a Malé kotliny, Sněžné kotliny, Šeráku, Petrových kamenů, Malého Děda nebo v oblasti mezi chatou Švýcárna a Smrčníkem.

Výchozí stav porostů, než se začalo s kácením kleče, byl 140 hektarů, ochranáři chtějí vykácet zhruba dvacet hektarů v místech, kde kosodřevina působí nejvíc škod na původních porostech. Většina už je nyní pryč.

Borovice kleč pochází z Alp. Část porostů kosodřeviny vysadili původní němečtí obyvatelé v Jeseníkách už v 19. století. Byla vysazována v obavách ze sněhových lavin nebo sesuvů půdy při vydatných deštích.

Než začalo kácení, kosodřevina se v Jeseníkách desítky let jen nekontrolovaně rozrůstala. Za třicet let se její plochy rozrostly podle ochranářů o 60 procent.