Ještě na podzim se přitom vedení obce nestavělo jednoznačně proti těžbě na svém katastru.
Referendum ve Staré Červené Vodě je naplánované na tuto sobotu. „Těžbu už nějakou dobu řešíme a přišlo nám správné se o toto řešení podělit s občany. Aby rozhodli oni,“ uvedl starosta Miroslav Frencl (Nezávislí – Stará Červená Voda).
Opuštěné ložisko kaolinu se nachází na katastru obce, ale daleko od zastavěné části. „Chceme pro obec patřičný profit, který bude adekvátní tomu, že se u nás bude těžit,“ řekla místostarostka Hana Kvitová (nez. za SPD + NK) na podzim.
V Hynčině mají hlasovat o větrnícíchObyvatelé Hynčiny na Šumpersku budou v sobotu v referendu hlasovat o plánované stavbě větrných elektráren na území obce. Až pět větrníků hodlá u Hynčiny vztyčit firma TCN energie, obec má mít ve společném podniku podíl a z provozu elektráren by získala do svého rozpočtu nejméně 18 milionů korun ročně. Někteří ze dvou stovek obyvatel obce jsou ale proti stavbě stožárů s větrnými turbínami a prosadili návrh na místní referendum, které podle starosty Petra Zajíčka zastupitelstvo schválilo. Stanislav Brunclík z firmy TCN energie řekl, že projekt v Hynčině počítá se stavbou nejvýše pěti větrných elektráren. Investor jejich počet stanoví na základě vyhodnocení monitoringu větru v této lokalitě. Každý větrník je projektován s turbínou o výkonu 7 megawattů, vrtule mají v horní úvrati dosahovat do výšky 210 metrů. (ČTK) |
„Představitelé místní samosprávy využili svého práva a dali prostor pro vyjádření názoru místních obyvatel,“ uvedl poradce těžařské společnosti Vidnavský kaolin Jan Kreidl.
Jak samospráva, tak těžaři vedli kolem těžby informační kampaň. Podle starosty vyšel článek ve zpravodaji a obec také uspořádala debatu. Stejně tak těžařská společnost se snažila komunikovat s místními skrze osobní setkávání a prezentaci projektu.
Firma počítá s tím, že místní budou hlasovat pro těžbu. Má ale také plán pro případ, že výsledek byl zamítavý. „Kdyby se stalo, že referendum dopadne negativně, budeme muset udělat analýzu možností v rámci legálního postupu, co dál,“ vysvětlil poradce.
Místní jsou, co se týče těžby, rozdělení. „Podle mě je většinový názor souhlas s těžbou. Je samozřejmě několik občanů, kteří vyloženě nesouhlasí,“ uvedl Frencl.
Stovky pracovních míst a 10 milionů ročně
Se zahájením těžby by podle dřívějšího vyjádření společnosti mělo vzniknout přibližně 200 pracovních míst a obci by kaolin měl přinést kolem 10 milionů ročně. Společnost chce totiž platit za každou vytěženou tunu 10 korun do rozpočtu vsi. Zároveň by se mělo obnovit železniční spojení regionu, protože právě po železnici hodlá společnost surovinu z lomu vyvážet.
Ve středu ještě jednali zástupci obce s těžaři i místními lidmi. „Bylo to jednání se skupinou občanů, kterým se nelíbí návrh smlouvy, takže jsme probírali body, které by se případně mohly změnit, doplnit,“ uvedl starosta s tím, že šlo zejména o ekologické aspekty.
Těžaře láká na Jesenicko kaolin, kvůli výpadku dodávek z Ukrajiny je ho málo |
Kvůli dopadům na životní prostředí vystupuje proti záměru například spolek Za zdravou a čistou Vidnavu. „Necelá třetina plánovaného lomu spadá do katastru Vidnavy, více než dvě třetiny do katastru Staré Červené Vody. Nejbližší domy ve vidnavské místní části Štachlovice přitom leží necelých 400 metrů od plánovaného dobývacího prostoru,“ uvedl předseda spolku Josef Chovan.
Spolek upozorňuje také na možné dopady těžby na okolní přírodu a turistiku, jelikož v oblasti plánovaného lomu vede část Rychlebských stezek a jen o dva kilometry dál se nachází přírodní rezervace Vidnavské mokřiny.
Jezírko vzniklé po těžbě kaolinu u Staré Červené vody.
„Dokumentace EIA se podle mě nedostatečně zabývá riziky pro vodní režim okolní krajiny. Sedmdesátimetrová jáma v blízkosti mokřadů může mít zásadní dopad na hladinu podzemní vody. Pokud by mokřiny o vodu přišly, jejich obnova už nebude možná,“ uvedl spisovatel a ekologický aktivista Jakub D. Kočí.
Chráněné kuňce by změna prospěla
Agentura pro ochranu přírody a krajiny ČR (AOPK) to ale vidí jinak. Podle jejích zástupců byla Evropsky významná lokalita (EVL) Vidnavské mokřiny vyhlášena pro ochranu motýla modráska bahenního.
„Její součástí je také přírodní rezervace Vidnavské mokřiny s mokřadními a rašelinnými loukami. Od plánovaného lomu je dostatečně vzdálená a jeho provoz na ni nebude mít vliv,“ uvedla za AOPK Karolína Šulová.
Také zmínila, že v blízkosti těžby se nachází další EVL Stará Červená voda – lesní komplex, která byla vyhlášena pro ochranu kuňky žlutobřiché. Žába se i s dalšími druhy obojživelníků vyskytuje v prostoru plánovaného lomu. Podle zástupců AOPK by těžba mohla být pro populaci obojživelníků naopak prospěšná.
Pod Zlatými Horami leží zlato za třicet miliard, vytěžit však půjde jen polovina |
„Populace kuňky je v dotčeném území kaolínového lomu dlouhodobě monitorována a potvrdilo se, že postupné zarůstání dřevinami zapříčinilo pokles populace kuněk, které preferují otevřenější a narušované plochy. Vzhledem k tomu, že lokalita zarůstá, tak by odstranění vegetace a vytvoření terénních nerovností mělo přispět k vytvoření vhodných biotopů pro rozmnožování kuňky žlutobřiché,“ uvedla Šulová s tím, že vše se bude odvíjet od intenzity těžby.
Zároveň uvedla, že v roce 2016 uzavřelo ministerstvo životního prostředí s těžařskou firmou dohodu o obecných zásadách těžby tak, aby jednotlivé těžební kroky byly naplánované v součinnosti s AOPK. Část prostoru by tak měla být ponechána vývoji obojživelníků a těžba se do těchto oblastí přesune až v momentě, kdy bude vytvořen vhodný životní prostor na již vytěžené ploše.
Referendum nejspíš těžbu kaolinu v Jeseníkách nezastaví, určí však podmínky |
Kaolin se po výpadku ukrajinských zdrojů stal méně dostupnou strategickou surovinou. Jde o základní surovinu pro výrobu keramiky, porcelánu, stavebních materiálů, papíru, barviv a léčiv. Na severu Jesenicka se navíc vyznačuje vysokým obsahem hliníku, který zdejší kaolin předurčuje ke zpracování na žáruvzdorná ostřiva.
Historie těžby u Staré Červené Vody sahá až do konce 18. století. Průmyslově se začal zpracovávat až v roce 1816, kdy bratři Latzelové založili šamotárnu u Vidnavy. Největšího rozmachu dosáhla výroba mezi dvěma světovými válkami, těžba i zpracování kaolinu skončily v 70. letech.
Místní referendum o těžbě kaolinu proběhlo v roce 2023 také v obci Vidnávka. Tehdy místní 79 procenty hlasů z 989 oprávněných voličů těžbu omítli.
27. února 2026 |
