Martin Vágner, ředitel Ústavu experimentální botaniky Akademie věd, se svou ženou Helenou o Vánocích putoval po labské větvi plánovaného kanálu Dunaj–Odra–Labe (DOL) vedoucí z Olomouckého do Pardubického kraje.
Dosud si nebyl jistý, zda se právem staví spíše na stranu odpůrců této vodní cesty. Po pěti dnech a nocích strávených v možném „korytě“ kanálu má jasno.
„Když ponechám stranou ohromné finanční náklady na vybudování, naprosto zničenou krajinu, kterou za sebou projekt nechá, i to, že kanál rozdělí krajinu jak pro lidi, tak pro faunu, nejvíc šokující pro mě bylo zjištění, jak málo je v tomto území vody,“ popsal Vágner.
S manželkou vyrazili 21. prosince z Červenky v Litovelském Pomoraví a 26. prosince dorazili do Kunětic, obce na pravém břehu Labe asi šest kilometrů od Pardubic. K pěší pouti je motivoval letní výlet podél Labe od Baltského moře do Prahy.
„Nad Magdeburgem je speciální křížení, které mimoúrovňovou soustavou kanálů propojuje Labe s řekou Havolou. Tam nás napadlo zjistit, jak by to vypadalo, kdyby se u nás stavěl kanál DOL. Labskou část jsme si vybrali proto, že tam je asi nejhezčí příroda,“ vysvětlil Vágner.
Přestože pršelo, vody v řekách bylo stále málo
Kanál by podle něj poznamenal například přírodní park Březná kolem Moravské Sázavy. Přestože během týdne, který si manželé pro nezvyklý výlet vybrali, pršelo, vědce zaskočily nízké hladiny toků.
„Vyrazili jsme v období bohatém na srážky, podle mých odhadů měly být řeky vodnaté. Například Třebovka je ale v takovém stavu, že se dá snadno přeskočit. Je z ní malinká říčka s minimálním průtokem,“ podotýká Vágner.
„Nedovedu si představit, jak vypadá v červenci a jak bude vypadat po klimatických změnách za deset nebo dvacet let,“ dodává .
Podle něj není možné plánovat vodní kanál někde, kde už dnes voda citelně chybí a jednou tam možná nebude vůbec.
Stejného názoru jsou i další odborníci. Například hydrobiolog Martin Rulík z olomoucké Univerzity Palackého nejenže dlouhodobě upozorňuje na minimální průtoky v moravských řekách, ale varuje také, že výstavba DOL může negativně ovlivnit zásoby podzemních vod.
Koridor jako zbraň proti suchu?
Propagátoři kanálu v nedostatku vody problém nevidí. Koridor bude podle nich vodohospodářsky soběstačný a potíže s nedostatkem vody v krajině a stále více hrozícím suchem naopak pomůže vyřešit.
Pomocí soustavy uměle vybudovaných nádrží a rybníků podél kanálu chtějí jeho zastánci vodu, která v Česku naprší, zadržet a za sucha dotovat vláhou krajinu.
„Po studii proveditelnosti, která ukázala, že vodní koridor bude soběstačný s ohledem na vodní dopravu, je potřeba zpracovat i vodohospodářskou analýzu, která, jak věříme, potvrdí, že průplav DOL budeme moci využít i pro zadržování vody převádění a převádění mezi jednotlivými povodími,“ předseda odborné skupiny Moravské vodní cesty Tomáš Kolařík.
Studie proveditelnosti, kterou loni zveřejnilo ministerstvo dopravy, řešila především ekonomickou únosnost. Labská větev, která by vyžadovala výstavbu dlouhých plavebních tunelů, se ukázala jako nejméně efektivní. Odhadované náklady na propojení všech tří řek se vyšplhaly na 582 miliard, varianta bez Labe pak na 281 miliard.
Pokud vůbec, budovala by se zhruba 150 km dlouhá labská větev až jako poslední. Kolařík je přesto přesvědčený, že hydrologická studie plně podpoří i tuto část.
„V Olomouckém kraji dodnes není žádná strategická nádrž, která by umožnila zadržování většího množství vody a nadlepšování průtoků v řece Moravě. Přitom právě tato oblast je suchem ohrožena nejvíce,“ doplnil.
Negativní vliv na podzemní vody vyloučil.
„Vodohospodářské analýzy by měly určit, kde by měl být koridor izolovaný tak, aby podzemní vody neovlivnil, a naopak oblasti, kde je vhodné, aby umožnil jejich nadlepšování – například prostřednictvím pobřežních mělkých zón, mokřadů a vodních ploch, přes které bude voda přirozeně zasakovat do podzemí,“ vysvětlil.
Vytvoříme nové přírodní oblasti, říká zastánce kanálu
„ČR v současnosti nemá připravenou žádnou infrastrukturu pro to, aby zadržovala a přiváděla vodu tam, kde bude potřeba. Stát jen přešlapuje na místě. Jako kdybychom stáli uprostřed křižovatky a čekali, až nás přejede auto,“ podotkl i Jan Skalický, předseda Asociace DOL a hlavní zastánce kanálu.
Nevyloučil, že každá z větví může zasáhnout některou přírodní oblast, o trase však podle něj lze stále diskutovat.
„Voda je život, vybudováním vodního koridoru vytvoříme mnoho biotopů,“ dodal Skalický.
Jak doplnil Kolařík, studie proveditelnosti navrhuje novou trasu, která se zcela vyhýbá Litovelskému Pomoraví i dalším ekologicky cenným územím.
„Požadavek na zachování labské větve přišel ze strany tří českých krajů a ministerstva zemědělství,“ připomněl zároveň.
Celková délka kanálu se odhaduje na 417 až 475 km. Olomouckého kraje by se kanál dotkl nejvíc – u Rokytnice na Přerovsku by vznikla křižovatka všech větví. Pokud dostane zelenou, má stavba začít kolem roku 2030.
