„Na keltskou hlavu se přijeli podívat lidé ze všech koutů republiky a také ze zahraniční, například z Rakouska, Slovenska či Maďarska,“ popsal mluvčí Vlastivědného muzea Antonín Valenta.
Necelých pětadvacet centimetrů vysoká hlava bývá vystavena jen výjimečně, i v expozici pražského Národního muzea je umístěná kopie.
V Olomouci byl originál k vidění vůbec poprvé, a to od 11. února ve speciální vitríně.
V pondělí v deset hodin dopoledne ji odsud vyndal kurátor Národního muzea Pavel Sankot, který ji má v Praze na starosti. Po jedenácté hodině už byla cenná památka na letišti v městské části Neředín, kde na ni čekal policejní vrtulník.
„Přepravil ji do depozitáře Národního muzea v Terezíně,“ doplnil Valenta.
Hledal zloděje, našel soškuHlavu vysokou 24,6 cm a širokou 16 cm vytvořili Keltové zřejmě na konci 3. či počátku 2. století před Kristem ze středočeské opuky, zachytili tak nejspíše podobu svého učence, léčitele či druida. 19. května 1943 ji objevil rozlomenou na pět kusů Josef Šlajchrt nedaleko Mšeckých Žehrovic na Rakovnicku, když se šel podívat, zda mu někdo v pískovně nekrade písek. |
Vrtulník měl přitom keltskou hlavu dopravit i do Olomouce, před začátkem právě skončené výstavy ale plán policistů v pondělí 10. února zkřížil vichr Sabine. Hlavu tak museli přivést autem.
Se stejnými komplikacemi si přitom museli poradit i koncem loňského roku, kdy bylo třeba do Vlastivědného muzea na speciální výstavu dostat další unikát - originál Věstonické venuše.
Také pro ni byl připravený vrtulník, který kvůli počasí nevzlétl. V Olomouci si pak vzácnou sošku pravěké ženy prohlédlo téměř dvacet tisíc lidí.
Vichr Sabine ztížil přesun keltské hlavy:
10. února 2020 |
