Podle mapky zveřejněné sdružením na sociální sítí je záměr umístěný na loukách a v lese mezi místním hřbitovem a Orlím vrchem. Lesní okruh má podle předběžného návrhu 0,8 kilometru a luční okruh 0,6 kilometru. Spojovat je má asi stometrová trasa.
Rejvíz s necelou stovkou stálých obyvatel patří pod město Zlaté Hory a leží v nadmořské výšce zhruba 780 metrů.
„Aréna bude zaměřena především na běžecké lyžování. Cílem je v klimaticky a výškově vhodné lokalitě vytvořit areál vybavený potřebnou infrastrukturou a technologií pro technické zasněžování tak, abychom byli schopni nabídnout co největší jistotu sněhu ideálně od prosince do dubna,“ řekl pro ČTK ředitel organizace Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu Tomáš Rak.
Cílem organizace je vybudovat do listopadu 2028 moderní běžecký areál, který podle ní v Jeseníkách dosud chybí a který má vytvořit kvalitní podmínky pro rekreační běžkování, sportovní kluby, trénink dětí a mládeže i pořádání sportovních akcí.
„Při hledání vhodné lokality hrály zásadní roli především nadmořská výška, sněhové a klimatické podmínky a možnost dlouhodobého využití území pro běžecké lyžování. Právě proto se jako vhodná lokalita ukázal Rejvíz,“ uvedli představitelé sdružení.
Český výletník: Štamgasti na Rejvízu na vás budou civět i z dřevěných židlí |
Odkazují se přitom i na dlouhodobou spolupráci s hejtmanstvím, které každoročně podporuje údržbu běžeckých tras v Jeseníkách. Minulé pondělí krajské zastupitelstvo projektu s předpokládanými náklady dvanáct milionů korun schválilo individuální dotaci devět milionů.
Peníze mají posloužit na projektové a geodetické práce, stavební a zemní práce, vybudování rozvodů vody a elektřiny, pořízení mobilního osvětlení, kontejnerů, zasněžovací technologie, elektrocentrály a sněžného vozidla.
Podle kraje vznikne unikátní areál pro zimní sporty, který posílí cestovní ruch v horském regionu, který je na příjmech z turistiky závislý. „Současně počítáme s jeho využitím místními sportovními kluby a také jako tréninkového zázemí pro sportovní kluby z České republiky i zahraničí,“ sdělil Rak.
Petici proti plánu už podepsalo 700 lidí
Plány se ale nelíbí lidem z Rejvízu. „Rejvíz je jedinečné místo. Jeho hodnota spočívá v zachovalé horské krajině, loukách, lesích, rašeliništích, historické zástavbě, klidu, tichu, přirozené tmě a minimální technizaci území,“ stojí v petici, kterou založil Petr Krátký.
Spolu s dalšími lidmi připomíná, že oblast je součástí Chráněné krajinné oblasti Jeseníky a historická část Rejvízu je chráněna jako památková zóna. Technicky vybavený sportovní areál do takového prostředí podle odpůrců nepatří. Petice vznikla v neděli, ve středu v poledne měla přes 700 podpisů.
Kostel Jména Panny Marie na Rejvízu na hlavní silnici protínající osadu
„Tradiční běžecké lyžování na přírodním sněhu a běžně upravované stopy k Rejvízu přirozeně patří. Odmítáme však jeho přeměnu na intenzivně využívaný sportovní areál závislý na umělém zasněžování, večerním osvětlení, terénních úpravách a další technické infrastruktuře. Pokud není dostatek přírodního sněhu, nemá být řešením technizace jednoho z nejcennějších míst CHKO Jeseníky,“ argumentuje petice.
Místní obyvatelé zdůrazňují, že už teď se osada opakovaně potýká s nedostatkem vody a při slabé vydatnosti místního zdroje musí vodu do vodojemu doplňovat cisterny. Ochránci přírody navíc připomínají, že po většinu zimy už nebývá na Rejvízu sníh.
V horské osadě tvořené zejména jednou silnicí s alejí a domy jsou navíc omezené možnosti parkování, což se v zimě ještě komplikuje. „Rejvíz nepotřebuje další atrakci. Rejvíz sám je tou atrakcí. Lidé sem přijíždějí kvůli krajině, přírodě, klidu a atmosféře, která jej odlišuje od běžných horských středisek,“ uvádějí signatáři.
Chtějí, aby město Zlaté Hory neposkytlo areálu pozemky. „Nemám k tomu nyní co říct, ve čtvrtek mám jednání s investorem,“ sdělil starosta města Milan Rác (nez.).
Úřední posuzování ještě nezačalo
Představitelé organizace Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu uvedli, že záměr v průběhu přípravy diskutovali se zástupci CHKO Jeseníky, Lesy České republiky i městem.
„V tuto chvíli panuje shoda, že za předpokladu splnění stanovených podmínek jak při přípravě a výstavbě, tak při následném provozu, je možné tento areál realizovat a dlouhodobě provozovat,“ uvedli.
Správa CHKO ale na sociální síti reagovala, že doposud neobdržela žádnou oficiální projektovou dokumentaci, žádost o stanovisko ani oznámení záměru v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí.
„Správa tedy do schvalovacího procesu vstoupí jako dotčený orgán ochrany přírody až po předložení projektu investorem,“ sdělila instituce.
2. října 2021 |
„Pokud by byla žádost skutečně podaná, musel by žadatel získat ve správním řízení výjimku podle zákona o ochraně přírody a krajiny, například kvůli změnám tras či zasněžování,“ doplnila ve středu odpoledne Karolína Šůlová, mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která CHKO spravuje.
Podle ní by povolovacím procesem musely projít i případné stavební záměry a to vždy dle schváleného územního plánu a v souladu s krajinným rázem území.
„Pro posouzení rozvoje by bylo velmi důležité posoudit také dostupnost parkovacích míst, zdroj a množství odebírané vody pro zasněžování a vliv světelného znečištění z mobilního osvětlení,“ dodala Šulová.
Autoři projektu avizují, že jsou připraveni související otázky zodpovědět. „Součástí procesu bude samozřejmě jednání s dotčenými orgány, obyvateli Rejvízu, místními podnikateli a dalšími partnery. Chceme hledat takové řešení, které bude respektovat charakter Rejvízu a současně umožní využít potenciál této lokality pro zimní sporty a cestovní ruch,“ uvedlo sdružení.
