Město Šumperk je považováno za bránu Jeseníků.

Město Šumperk je považováno za bránu Jeseníků. | foto: Profimedia.cz

Chudší sever Olomouckého kraje se snaží o restart, žádá přesměrovat dotace

  • 3
Peníze z dotací zůstávají na Hané, starostové z ohrožených území Olomouckého kraje to chtějí změnit. Snaží se přesměrovat dotace na chudší region. Částečným úspěchem může být nový dotační program, který má pomoci Jesenicku a Šumpersku.

Deset ze třinácti obcí s rozšířenou působností v Olomouckém kraji je zařazeno do kategorie hospodářsky a sociálně ohrožených území. Zjednodušeně řečeno, jsou tam horší životní podmínky a méně příležitostí k rozvoji. Tamní politici upozorňují na nerovnost v tom, jak stát rozděluje peníze mezi handicapované regiony.

„Od Mohelnice na sever nemají Šumpersko a Jesenicko žádné zvýhodnění nebo přidělené finance, které by reflektovaly tahle hospodářsky a sociálně ohrožená území. Není to strukturálně postižený region, což jsou takové, kde se těžilo uhlí a teď tam přecházejí na něco jiného. Pak jsou třeba vedle sebe na hranici regionů školy a jedny mají víc peněz a ty v Olomouckém kraji výrazně méně,“ shrnul náměstek hejtmana Jan Šafařík ze Šumperka, který má na starosti regionální rozvoj.

Miliardy korun směřují do území označovaného jako Olomoucká aglomerace, tedy trojměstí Olomouc, Přerov, Prostějov a jejich okolí.

„Původ těchto takzvaných integrovaných teritoriálních investic vychází z toho, že EU kdysi podporovala zaostalé regiony, ale pak se zjistilo, že nám začínají zaostávat i centra mezi sebou a nejsou konkurenceschopná. Takže se to otočilo a podporují se aglomerace s důrazem na vědu, výzkum, dopravu, propojení měst,“ popisuje starosta Zábřehu František John.

Právě svoje město ukazuje jako příklad, proč nedává smysl dotovat jen hlavní centra.

„Chtěli jsme získat významnou dotaci na dopravní terminál za sto milionů korun. Ze Zábřehu hodně lidí dojíždí do Olomouce, do Mohelnice za prací. Ale už jsme na peníze nedosáhli, protože nejsme v aglomeraci. Mohelnice třeba terminál budovala. Přejeme jí to, jen v tom není logika. Znamená to, že se ještě více prohlubují rozdíly mezi městy, mezi severem a jihem,“ dodal John.

Na hejtmanství proto vznikl vlajkový projekt pojmenovaný Restart Jesenicka a Šumperska.

„Děláme vše pro to, abychom vytipovali záměry, se kterými pak tlačíme na ministerstvo, aby nám na ně konkrétně dalo peníze. Na Šumpersku a Jesenicku bychom si to chtěli vyzkoušet, ve finále by se to ale mělo týkat všech hospodářsky a sociálně ohrožených území,“ doplnil Šafařík.

Jak pomoci ohroženým územím

Například Jeseník má připravených pět projektů, s nimiž se chce přidat. „Jedná se o dobudování veškeré infrastruktury v průmyslové zóně Za Podjezdem, výstavbu Centra moderního rozvoje lidí a technologie, nové chodníky do lázní, rekonstrukci administrativní budovy v ulici Karla Čapka a výstavbu arény individuálních sportů,“ vyjmenovala mluvčí jesenické radnice Lucie Musialová.

„Vzhledem k tomu, že jsme hospodářsky a sociálně ohrožené území, bychom přivítali, abychom byli více bonifikovaní při rozdělování a vyhodnocování projektů pro poskytnutí dotací,“ dodala.

Náměstek Šafařík se kvůli tomu podle svých slov obrátil na tři ministerstva, ale resortům se návrhy na výraznější zvýhodňování chudých regionů nepozdávaly.

Změna se ovšem rýsuje po společných zasedáních Regionální stálé konference pro území Olomouckého kraje, kde se u jednoho stolu každých několik měsíců scházejí zástupci samospráv, podnikatelů, univerzity, úřadu práce nebo ministerstva pro místní rozvoj (MMR).

„Podpora hospodářsky a sociálně ohrožených území je jednou z priorit ministerstva pro místní rozvoj. V Olomouckém kraji je takových území mnoho. MMR ve spolupráci s krajem zpracovalo pilotní studii pro region Jesenicka, kde jsou analyzovány možnosti pomoci vytvořené na míru pro rozvoj této konkrétní oblasti,“ uvedl mluvčí MMR Vilém Frček.

„Na základě analýz stávajících dotačních titulů MMR zvažuje vypsání dotačního titulu výlučně pro hospodářsky a sociálně ohrožená území,“ dodal mluvčí s tím, že ministerstvo detaily konzultuje se zástupci dotčených krajů, měst a obcí.

Podpora by mohla být spuštěna v první polovině příštího roku. Krajský radní Šafařík to bere jako šanci na nový kurz, ačkoli zatím nejspíš nepůjde o závratné sumy.

„Jsme v tomto asi nejaktivnější kraj, ministerstvo nás bere jako hlavního partnera. Připravují speciální dotační program přímo pro tyto oblasti, jenže tam je alokace na celou republiku jen 300 milionů korun. Je to málo, ale aspoň dílčí úspěch, že se tím někdo zabýval a udělal první výkop,“ věří, že už v dalším roce by mohla být částka třeba desetinásobná.