Kdo byl zakladatelem malířského rodu, není doposud zcela jasné. Regionální historici se v názorech různí, podle některých byl už otec Josefa Templera malíř, jiní zase uvádějí, že šlo o vysloužilého vojáka a pivovarnického mistra. Ovšem s velkou pravděpodobností s malířským nadáním.
Tak či tak, jeho syn Josef se narodil v Mnichově u Vrbna pod Pradědem v roce 1804. Stal se malířem a pozlacovačem a v dospělosti se přestěhoval do Zlatých Hor, kde si vybudoval ateliér. Posléze se oženil a narodili se mu dva synové, kteří byli v malířském umění ještě zdatnější než on.
Josef Templer je totiž už odmala učil kreslit a malovat. Sám se věnoval především církevním motivům, což byla později převažující tvorba i jeho synů. Na rozdíl od děl potomků se však do současnosti dochovalo jen minimum jeho prací.
Jeho malířský rukopis je možné vidět například v kostele ve Skorošicích, pro který namaloval Zmrtvýchvstání Krista, nebo v Písečné, kde jeho podpis nese obraz Jana Křtitele.
Je potvrzeno, že svá díla měl také v kostelích v Osoblaze, Opavě, Zlatých Horách a dalších místech. Nic dalšího se však nedochovalo, ani kdysi na Jesenicku velmi známá křížová cesta ve Vlčicích.
Prvním ze synů, kteří navázali na Josefův odkaz, byl Rudolf, který se narodil v roce 1837 a jako umělec získal z celého tria otce a synů největší uznání. Rudolf se nejdřív učil a poté také pracoval v ateliéru svého otce, a to až do jeho smrti v roce 1860.
Propojení baroka se soudobými styly mělo velký ohlas
Už tam si udělal jméno, a když se později přestěhoval do Bruntálu, dostal tam několik zajímavých zakázek pro Řád německých rytířů. Od roku 1878 až do své smrti v roce 1905 pak žil v Opavě.
Rudolf propojoval baroko se soudobými styly, a tím získal velký ohlas v církevních kruzích. Mezi jeho pracemi je nejvíc ceněný hlavní oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie pro piaristický kostel v Bruntálu z roku 1863.
Ve skupině věřících zde zachytil podobu některých místních obyvatel, regionální historici navíc vyzdvihují také vedutu Bruntálu v rohu obrazu, která je cenným svědectvím o tehdejší podobě města.
Z dalších jeho církevních prací je známý například svatý Josef v bruntálském kostele, Poslední soud ve Vrbně pod Pradědem nebo Madona v Karlovicích. Jeho děl jsou ale po kostelích oblasti desítky. Dochovaly se i křížové cesty v Oborné nebo Dolním Václavově.
Rudolf se stal oblíbeným portrétistou vyšších vrstev
Neméně známá je pak rovněž portrétní tvorba, Rudolf byl totiž oblíbeným portrétistou lidí z vyšších kruhů. Paradoxem je, že jeho nejznámějším dílem z této kategorie je dnes Portrét císařovny Alžběty, který ale vznikl podle předlohy – rytiny.
Jeho umu si všimla i radnice v Opavě, která si u něj objednala portréty deseti tamních starostů. Většinu jich portrétoval opět podle předlohy, toho v té době úřadujícího podle skutečné podoby.
Méně už se věnoval krajinomalbě, pro budoucnost nicméně zanechal třeba pohledy na Bruntál. Neměl na ně ale moc kde najít čas, byl totiž na svou dobu velmi aktivní a společenský člověk.
Kromě malířství byl také vyhledávaným zpěvákem a jeho velkým koníčkem bylo střelectví. Stal se i členem střeleckého spolku a údajně měl velmi přesnou mušku. Vášeň pro střelbu se projevila také tím, že maloval v tehdejší době velmi oblíbené obrazové terče. Zachovalo se jich však jen několik.
Závěr života Rudolfa Templera ovšem nebyl šťastný. Už koncem 19. století přestal být o jeho obrazy zájem, což velmi těžce nesl. Zemřel v roce 1905 v úplné chudobě a osamocen, neboť se nikdy neoženil.
Malířští bratři spolu zřejmě tvořili jen jedinkrát
Rudolfův bratr Franz se narodil do malířské rodiny v roce 1854, kdy se otci věk už nachýlil k padesátce. Jeho výuky v ateliéru si tak užil jen krátce.
Na rozdíl od něj i bratra pak později neměl malířství jako povolání, byť byl zdatným regionálním umělcem. Pracoval jako správce církevní restaurace nedaleko poutního kostela Panny Marie Pomocné ve Zlatých Horách, kde byl také kostelníkem.
Vytvořil nicméně několik křížových cest a namaloval řadu obrazů pro kostely, z nichž nejlépe hodnocený je obraz svaté Rodiny pro kostel ve Zlatých Horách.
Kromě toho pracoval i na výmalbě svatostánků, ve zmíněném zlatohorském kostele například vyzdobil celou klenbu výjevy Narození Panny Marie, Nanebevzetí Panny Marie nebo freskou Nejsvětější Trojice. Tu však nedokončil, neboť při práci na ní spadl z lešení a těžce se zranil. Práci poté převzal a dovedl k závěru jeho žák Emil Brendel.
Kromě toho stejně jako bratr také portrétoval, známé je například jeho dílo Muž s řádem německých rytířů. Vytvořil také cechovní prapor na zakázku bruntálských řezníků.
Franz Templer zemřel v roce 1930 a zajímavostí je, že s Rudolfem za celou dobu společně pracovali jen na jediné zakázce. Doložitelná je pouze jejich spolupráce na křížové cestě na Uhlířském vrchu u Bruntálu, která se však bohužel do současnosti nedochovala.
