Vysoká je i průměrná vymáhaná částka. Pohybuje se kolem 700 tisíc korun na jednoho dlužníka. A aby toho nebylo málo, do statistik Exekutorské komory České republiky se zatím zcela nepromítly loňské ničivé povodně.
Přitom i současná situace vypadá bezvýchodně. „Příčiny toho tristního stavu lze spatřovat v nedostatku pracovních příležitostí, rostoucím průměrném věku obyvatel, ve velkém počtu lidí s nižší úrovní vzdělání nebo také v nedostatečné znalosti v oblasti finanční gramotnosti,“ nastínil prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík.
To vše a další negativní vlivy podle něj vytváří podhoubí, v němž vznikají složitější sociální podmínky, které vedou až k vyššímu počtu exekucí jak celkově, tak i v přepočtu na jedince.
„Horší ekonomická situace logicky vyvolává vyšší počet exekucí,“ zmínil. „V tomto smyslu tedy musí být snaha o zlepšení současného stavu směrována zejména na řešení obtížné hospodářské situace,“ poukázal Mlynarčík.
Současně Exekutorská komora upozorňuje, že aktuální nastavení podmínek vymáhání, jež nahrávají spíš dlužníkům, ve výsledku nepomáhá, spíš naopak. „Stále výraznější prodlužnická opatření vedou k jistému přeprogramování myšlení lidí, kteří mohou získat dojem, že nemusí-li nic za své dluhy hradit, není vznik dalšího dluhu nic neobvyklého,“ upozornil.
Vytloukání dluhu dluhem
Vršení dluhů potvrzuje i Zlatica Ondrušíková ze spolku Ester, která s dlužníky na Jesenicku pracuje. „Ti lidé si často půjčí například na vyúčtování energií, když jim přijde nedoplatek. Dluh však pak nezvládají platit a situaci řeší další půjčkou,“ popsala Ondrušíková.
Snaží se vysvětlovat, že tyto problémy je nejlepší řešit splátkami přímo poskytovateli energií, protože to pak vyjde výrazně levněji, než když podlehnou nabídkám jednoduchého řešení a půjčují si další a další peníze.
„Zároveň jim dokola opakujeme, aby si nepůjčovali například na dárky. Je to pěkné, když jejich děti mají stejné věci jako potomci lidí s vyššími příjmy, ale často je to na úkor velkých ekonomických problémů v budoucnu,“ zdůraznila.
Mnozí lidé se následně dostávají do stavu, kdy na ně tlačí exekutoři i domovská obec, protože také jí dluží za nejrůznější poplatky. Pak ztrácejí motivaci chodit do práce, protože výplatu jim „osekají“ exekutoři, takže jsou radši jen na dávkách. „Je to zkrátka začarovaný kruh,“ posteskla si Ondrušíková.
Po zářijových katastrofálních povodních se nejen ona obává dalšího nárůstu negativních čísel na Jesenicku. „Myslím, že se to hodně projeví právě teď, kdy dostávají vyúčtování,“ obává se. „Třeba náklady za elektřinu budou i přes nějakou státní pomoc enormní. Zase se snažíme vysvětlovat, aby si lidé nebrali drahé půjčky, budeme jim pomáhat s tím, aby si tam, kde je to reálné, zažádali o příspěvek. To je jediná cesta,“ nabádá Ondrušíková.
Obec pomáhá nabídkou práce
Nejhorší situace v regionu panuje v odlehlých obcích u česko-polské hranice. Například v Bílé Vodě nebo Kobylé nad Vidnavkou je podíl lidí v exekuci kolem sedmnácti procent.
„Často se nám stává, že nezaměstnaného člověka vezmeme na veřejně prospěšné práce a časem přijde exekuce na jeho plat,“ poznamenal starosta Bílé Vody Miroslav Kocián (nez.).
Přitom nabídka práce je podle něj tím jediným, čím může obec pomoci. „Není v našich silách tohle řešit. Říkat těmto lidem, ať si nepůjčují na dárky nebo na dovolenou, opravdu nemá smysl, protože se tím stejně neřídí,“ odtušil.
Podobně vidí situaci starostka Kobylé nad Vidnavkou Miroslava Rybáriková (nez.). „Zaměstnali jsme člověka, který byl dlouho bez práce. Jenže pije, pracovat rychle přestal, postupně měl dvacet exekucí, přestože jsem ho na rizika zrádných půjček upozorňovala. Ze všech případů, které jsme se snažili řešit, to zabralo jen u jednoho člověka – z dluhů se dostal,“ popsala Rybáriková.
Podle ní je navíc kontraproduktivní, když existuje řada institucí, jež se snaží situaci s exekucemi řešit. „Pomoc je nekoordinovaná, bez nějaké užší spolupráce to postrádá smysl. A taky by se měl zvýšit tlak na lidi, kteří nepracují, aby si zaměstnání našli,“ míní.
