Před očima lidem defilují kromě Komenského také zápasnický šampion Gustav Frištenský, Tomáš Baťa, skvělí malíři Max Švabinský nebo Alfons Mucha, světoznámý skladatel Leoš Janáček či zpěvák Karel Kryl.
„Při vší úctě k ostatním je asi Komenský největší Moravan, takže to, že jsem ho ještě nevyřezal, byl můj velký dluh vůči moravské historii. Teď jsem to napravil,“ říká Beneš.
Mám cihlu z Fillova domu i Frištenského mýdlo, říká autor Loštického betléma |
U figurky stojí otevřená kniha jako připomínka jednoho z nejslavnějších Komenského děl Orbis Pictus, tedy Svět v obrazech. „Lámal jsem si hlavu, čím bych ho nejlépe charakterizoval. Po konzultacích se známými jsem zvolil tento titul, na němž sedí sova jako znak moudrosti,“ vysvětluje řezbář.
Figurka má v ruce brk, což byla v minulosti základní psací potřeba. „Když jsem vyřezával figurku, tak jsem šel nakoupit. Nade mnou letěl pták a ztratil pírko. Řekl jsem si, že je to asi znamení a bylo by dobré udělat z něj psací pero. Tak jsem ho sestříhal a dal Komenskému do ruky,“ vypráví Beneš.
Jan Amos Komenský už zaujal místo v dřevěném betlému loštického řezbáře Jaroslava Beneše.
Každá jeho nová figurka přichází do betlému vybavena rodným listem a předmětem z jejího života. „U Komenského by bylo nereálné získat něco, co používal. Tak mám aspoň kopii stránky z jeho nejstaršího rukopisu,“ popisuje řezbář.
Rodný list je spojen s čestným občanstvím, jež řezbář udělil Komenskému, aby mohl obývat jeho dřevěné království. „Ve stavu silné zdřevnatělosti bydlí v mechu betlémském mezi svým dřevěnými spoluobčany, kde nezestárne ani neomládne, ale stane se legendou pro časy budoucí,“ píše se v dokumentu.
Z osobností Loštic přibyl do betlému nejvyšší obyvatel města Ivo Furmánek, jenž měří 204 centimetrů. „Pana Beneše jsem zaujal svou výškou a malým voříškem, kterého rád a často venčím,“ vysvětluje Furmánek. Pes je přitom podle něj klasický nalezenec. „Našla ho před šesti lety v zimě venku moje dcera a už u nás zůstal. Říkáme mu Ruda,“ vypráví muž, jehož čtyřnohý přítel se rovněž dočkal zvěčnění v betlému.
Furmánkova figurka má v ruce posuvné měřítko, takzvanou šupleru. „On je vyučený soustružník, takže mi to přišlo hodně vypovídající,“ objasňuje Beneš.
Figurkou jiného loštického občana začal jeho slavný betlém v roce 1993 psát svou historii. „Byl to vynikající zpěvák v kostele a ochotnický divadelník pan Antonín Schwarz. Seděl jsem na kůru, sledoval ho a vyřezával. On pak chtěl figurku koupit, ale musel jsem mu dát košem,“ směje se umělec, jenž začal vyřezávat už jako malý chlapec.
Dnes už má v betlému přes tři stovky postav a další plánuje. Kdo bude zvěčněn příští rok, však neprozradil. „Jedním z velkých Moravanů, kteří ještě v betlému nejsou, je ale třeba vědec a geniální vynálezce Otto Wichterle,“ naznačil. „Seznam moravských i loštických osobností je ale ještě hodně dlouhý. Co vím určitě, tak že do konce života všechny nestihnu,“ lituje řezbář.
Truhlář už přes dvacet let vyrábí betlémy. Všechny prodává do Německa |
Betlém lze vidět v domě Jaroslava Beneše od včerejška, kdy se konalo slavnostní zahájení s představením nových figurek, do 6. ledna. Otevřeno je denně od 14 do 18 hodin.
15. prosince 2021 |
