Zelenina, stromy, biotopy. To vše je v Olomouckém kraji v ohrožení kvůli nepůvodním invazním druhům.
Mezi nejnovější škůdce, kteří se v poslední době regionem začali masivně šířit, jsou dvě ploštice kněžice mramorovaná a zeleninová, dále obávaná vrtule ořechová, síťnatka dubová a makadlovka rajčatová, která se poprvé na Hané objevila v roce 2013 a poté před pěti lety. Řádění žravých housenek tohoto motýla tak mají pěstitelé rajčat ještě v živé paměti.
Na pozoru by se však měli mít nejen oni. Kněžicím chutnají polní i okrasné rostliny, proto jsou hrozbou pro zemědělce, pěstitele, vinaře, sadaře i zahrádkáře.
Kněžice, vrtule, síťnatky. Na jižní Moravě řádí noví škůdci, ohrožují i biotopy |
Nezpůsobí přitom jen kosmetickou vadu, ale plody nevratně poškodí. Svými velkými tvrdými sosáky je totiž nabodají, takže zahnívají a jsou neprodejné.
„Všichni tito škůdci se u nás začali v relativně krátké době rychle šířit, což je alarmující. I když kromě vrtule ořechové zatím ještě výrazně neškodí, brzy to bude velký problém a vyskytnou se škody na plodinách, zejména na zahradních kulturách a plodové zelenině. Pěstitelé by s tím měli počítat a na celou situaci se zavčas připravit,“ upozornila Štěpánka Radová z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).
Zima šíření nezabrání
Šíření těchto škůdců v posledních letech nezabrání ani zima. „Bohužel tím, že máme mírné a teplé zimy, nepůvodní druh přečká i nepříznivé období a dokáže se postupně aklimatizovat. I když část populace chladné období nepřežije, část ano, a vytváří tak základ pro odolnější generace pro další sezony,“ vysvětlila vedoucí oddělení metod monitoringu a prognóz výskytu škodlivých organismů.
Síťnatka dubová se již hojně vyskytuje na dubech na nejjižnějším cípu Moravy. „S velkou pravděpodobností tak bude do příštích let expandovat i do dalších oblastí, včetně Olomoucka,“ předpověděla Radová.
Zahrádkáře již několik let trápí vrtule ořechová, kvůli které pravidelně přicházejí takřka o celou úrodu. Tento škůdce byl poprvé potvrzen na zahradě na Prostějovsku v srpnu 2020. Od té doby se masivně šíří a škody narůstají.
Napadené oplodí postupně hnědne až černá, měkne a zahnívá. Ochránit úrodu příštího roku je přitom potřeba již letos.
Napadené ořechy se musí otrhat. „Následně je nutné je zlikvidovat nejlépe spálením, nebo zakopat hluboko do země. Na pomoc je vhodné pozvat slepice, které larvy a puparia (stadium kukly – pozn. red.) vyhrabou a využijí ke zpestření svého jídelníčku,“ radí Rostlinolékařský portál, který ÚKZÚZ provozuje. Vhodné je také kombinovat tyto postupy s chemickým postřikem.
24. listopadu 2016 |
Zřejmě nejobávanějším škůdcem, se kterým už region měl co do činění, je makadlovka rajčatová. Pochází z Jižní Ameriky a rozšířila se také v jižní Evropě, například ve Španělsku.
Dokáže způsobit padesátiprocentní ztráty na výnosech. Škodí housenky tohoto motýla, které poškozují rostliny i plody a dokážou zlikvidovat produkci skleníkových rajčat. Většinou si pěstitelé škůdce do skleníku zavlečou s napadenou sadbou a ten se za příznivých podmínek rychle vyvíjí, během roku může mít až dvanáct generací.
Jeho výskyt není pravidelný. Odborníci vysledovali, že invazi tohoto motýla předchází vždy teplé léto a většinou k nám přilétá z Maďarska.
„Makadlovka neškodí každoročně, ale vyskytuje se u nás vždy nárazově ve vlnách, a to především na Olomoucku a střední či jižní Moravě,“ přiblížila Radová.
Podle ní by tak další vlna mohla udeřit s příští sezonou, a to především v zelinářských oblastech, odkud by se pak makadlovka mohla šířit do okolí.
Pěstitelé by podle mluvčí ÚKZÚZ Ivany Krškové měli každoročně nejen pozorně kontrolovat nakoupenou sadbu, ale také pravidelně sledovat zdravotní stav rostlin.
V případě výskytu je vhodné mechanicky odstranit napadené listy nebo jejich části, případně rostliny ošetřit vhodným přípravkem. Ve sklenících lze výskyt škůdce omezit instalací sítí proti hmyzu ve větracích otvorech, skleníky a fóliovníky je třeba nechat přes zimu vymrznout.
Bolševník má několik nástupců
Nepříjemnosti způsobují i invazní rostliny, které škodí v cenných biotopech. Na březích Bečvy je to populace křídlatky japonské, v jejímž hustém porostu nic nepřežije, v CHKO Litovelské Pomoraví se zase nekontrolovaně šíří netýkavka žláznatá, zlatobýl kanadský či obrovský a topinambur hlíznatý.
„Nepůvodních druhů rostlin na území ČR roste okolo 1 600, invazních je 75. Vytlačují naše původní druhy rostlin, ubírají jim prostor a zdroje. To je limitující především pro cenné druhy, které bez zásahu člověka takřka nemají šanci přežít,“ informovala Lenka Gillová z olomouckého pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Na likvidaci invazních druhů v chráněných územích vynakládá agentura každoročně nemalé částky. Nejúčinnější jsou chemické postřiky, které však nelze použít všude. Pak přichází na řadu ruční vytrhávání některých druhů, kosení či pastva.
„Důležité je načasování zásahů a jejich intenzita. Obecně platí, že druh se musí zlikvidovat na celé ploše a nejpozději v době kvetení,“ upřesnila botanička. Podobným způsobem se v minulosti podařilo vymýtit z CHKO třeba bolševník.
Novinkou jsou poloparazité
Úspěch slaví i novátorské metody, kdy odborníci na expandující druh nasadí takzvané poloparazity, tedy rostliny, které ho dokážou oslabit. Takto se například rozpínavou třtinu křovištní podařilo v lokalitě Na Skále potlačit kokrhelem luštincem.
„Třtina je naším domácím druhem, je však velmi expanzivní, zarůstá louky, sady či paseky a působí stejné problémy jako invazní druhy. Kokrhel se po vyklíčení dokáže napojit na kořenový systém trávy a vysát z něj vodu a živiny, čímž ji vysílí a potlačí,“ objasnil Martin Dančák z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Ve výsledku se tak neudržované území zarostlé touto travinou dokáže proměnit zpátky v kvetoucí louku s pestrou škálou rostlin.
Slovníček škůdcůKněžice mramorovaná: Ploštice s apetitem Kněžice zeleninová: Vysávací komando Vrtule ořechová: Zůstanou shnilé ořechy Síťnatka dubová: Decimuje duby Makadlovka rajčatová: A její žravé housenky |
