Na prahu sedmdesátky ženě najednou znehybněla polovina těla, ochrnula na pravou ruku i nohu. Zavolala si záchranku a ta ji okamžitě převezla do přerovské nemocnice.
„Provedli jsme CT mozku a další vyšetření a pacientce jsme okamžitě nasadili intravenózní trombolýzu. Pomocí tohoto zákroku se podařilo rozpustit krevní sraženinu a obnovit průtok krve postiženou tepnou do mozku,“ uvedla primářka neurologického oddělení Nemocnice AGEL Přerov Elena Švamberková.
Pět nejčastějších mýtů o mrtvici, kterým byste měli přestat věřit |
Díky rychlé a včasné pomoci se ženu podařilo zachránit a nebude mít žádný handicap. V poradně zaměřené na cévní onemocnění mozku se pak podařilo zjistit i příčinu jejích potíží, mrtvičku způsobila srdeční arytmie.
„Pacientce jsme nasadili léky a bude se moci vrátit do normálního života,“ zhodnotila primářka. Podobně jaké této ženě se nyní dostane pomoci i 128 tisícům pacientů z Přerovska, kteří po cévní mozkové příhodě museli na specializované zákroky do Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL).
Díky nově otevřenému iktovému centru v přerovské nemocnici tak složité cestování končí a ušetří se cenné minuty, jež jsou v případě mrtvice rozhodující a každé zpoždění může znamenat ochrnutí, ztrátu řeči, celoživotní invaliditu nebo i smrt.
Ukázka ošetření pacienta s mozkovou mrtvicí v olomoucké fakultní nemocnici
„Ročně je na našem neurologickém oddělení hospitalizovaných přibližně 220 až 230 pacientů s cévní mozkovou příhodou. Pacienti indikovaní k intravenózní trombolýze byli dosud transportováni do komplexního cerebrovaskulárního centra FNOL.
Získáním statutu iktového centra bude nyní možné tuto vysoce účinnou léčbu poskytovat přímo v Přerově,“ vyzdvihla mluvčí společnosti AGEL Radka Miloševská. Čas, který se dříve ztrácel transportem, může dnes rozhodnout o tom, zda se člověk vrátí domů po svých, nebo zůstane závislý na pomoci okolí.
Druhá nejčastější příčina úmrtí
„U cévní mozkové příhody rozhodují doslova minuty. Čím dříve trombolytická léčba začne, tím vyšší je šance na obnovení průtoku krve, menší rozsah poškození mozku a lepší prognóza pacienta. Zkrácení času k podání trombolýzy o pouhých patnáct minut zvyšuje pravděpodobnost návratu pacienta do života bez handicapu nebo jen s minimálním omezením až o šestnáct procent,“ upozornila Švamberková.
Ischemická cévní mozková příhoda vzniká uzávěrem mozkové tepny, kdy se náhle přeruší krevní zásobení určité části mozku, což má za následek poškození mozkové tkáně. Jde o druhou nejčastější příčinu úmrtí a zároveň nejčastější příčinu invalidity u lidí středního a vyššího věku.
Ilustrační fotografie
Neurologické oddělení přerovské nemocnice disponuje 25 lůžky standardního neurologického oddělení a jednotkou intenzivní péče, která je součástí desetilůžkové multioborové JIP. Status centra vysoce specializované iktové péče od ministerstva zdravotnictví získalo 1. ledna letošního roku.
Splnit přitom muselo řadu kritérií. „Ať už se jedná o počet pacientů, lůžek, či personální i přístrojovou vybavenost. To vše významně posiluje dostupnost špičkové akutní péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou a představuje zásadní přínos zejména pro obyvatele přerovského okresu a přilehlých spádových oblastí,“ zhodnotila Švamberková.
Impulz pro zřízení statutu iktového centra pro ni byl loňský červen, kdy se jí do rukou dostal sedmašedesátiletý pacient po více než čtyřech hodinách od mrtvičky. Do nemocnice přišel po svých z pohotovosti.
„Ta doba byla naprosto hraniční a převoz do Olomouce by už nezvládl. Hrozilo, že skončí s těžkým handicapem,“ popisuje primářka, proč se okamžitě rozběhlo kolečko vyšetření a do dvaceti minut pacient dostal trombolýzu.
„Byl to zásadní zlom k rozhodnutí, že budeme tuto akutní rekanalizační léčbu u indikovaných pacientů poskytovat systémově i u nás,“ vysvětlila primářka. Co se týče mechanické trombektomie, tedy odstranění sraženiny katetrem, musejí pacienti i nadále do Olomouce.
Podle dat zdravotních pojišťoven z roku 2024 je na tom Olomoucký kraj, co se týče úmrtnosti pacientů s cévní mozkovou příhodou, ve srovnání s ostatními regiony nejlépe. Se svými 871 pacienty a 91 zemřelými vykazuje standardní mortalitu 8,46 procenta, což je nejméně z celé republiky a za poslední dekádu úmrtnost průběžně klesá.
Čtyři z pěti lidí dorazí do olomoucké nemocnice s mrtvicí pozdě |
Přispívají k tomu právě i přibývající iktová centra, která jsou kromě Olomouce v Prostějově a nyní právě i v Přerově a významně zkracují čas, kdy se pacientům do příhodě dostane pomoci.
Při poklesu koutku pozor
Nejčastějšími příznaky cévní mozkové příhody jsou poklesnutí koutku, ochrnutí končetin a problémy s mluvením. Přidat se mohou dvojité vidění, brnění, závratě či porucha vědomí. Při těchto varovných signálech by měl pacient okamžitě vytočit linku 155.
„Pokud se cévní mozková příhoda neřeší ihned a člověk se nedostane na specializované pracoviště v nemocnici včas, mohou být její následky fatální. Může dojít také k trvalému ochrnutí pacienta, k upoutání na lůžko, poruše komunikačních schopností nebo ke ztrátě soběstačnosti. Signály proto není radno podceňovat,“ nabádá Švamberková.
Člověk by se měl podle lékařů svěřit do péče odborníků i poté, co příznaky mrtvičky odezní.
„I náhlá, byť přechodná porucha řeči nebo porucha hybnosti končetin je signálem, aby si člověk zavolal záchranku a v nemocnici se nechal vyšetřit,“ uzavírá primářka přerovské neurologie.
27. března 2016 |
