O hrobku Zdeňka Fierlingera na olomouckém hřbitově se roky nikdo nestará.

O hrobku Zdeňka Fierlingera na olomouckém hřbitově se roky nikdo nestará. | foto: Stanislav Heloňa

Hrobka poválečného premiéra chátrá. Zájem o něj nemá ani jeho strana

  • 64
Rozporuplný osud ukrývá hrobka poválečného předsedy československé vlády Zdeňka Fierlingera na olomouckém hřbitově. Byť jde o společensky nejvýše postavenou osobnost, která je tu pohřbena, stav rodinné hrobky se sochařskou výzdobou tomu neodpovídá. Oprava by vyšla na desítky tisíc.

Hrobka je opuštěná i přesto, že správa hřbitovů před lety usilovala o to, aby se o ni měl kdo starat. V Olomouci nejde o nic neobvyklého, o opuštěné hroby svých osobností pečuje například Univerzita Palackého či Vlastivědné muzeum.

U Fierlingera se logicky nabízela ČSSD, jednání s jejím tehdejším primátorem Martinem Tesaříkem ale k záchraně hrobu nevedla. Tesařík to dnes vysvětluje nedostatkem času, podle hřbitovů vše odmítl kvůli Fierlingerovu kontroverznímu životu.

ČSSD prý nevěděla, zda se má k Fierlingerovi hlásit

„V současnosti hrobku spravují Hřbitovy města Olomouce, předalo nám ji zastupitelstvo v červnu 2011. Do režimu opuštěného majetku se hrobka dostala dlouhodobou nečinností a nezájmem potomků, pokud vůbec existují,“ přibližuje ředitel hřbitovů Evžen Horáček.

Náklady na rekonstrukci vyčíslil na zhruba 50 tisíc korun.

Kromě premiéra, jenž zemřel v roce 1976 ve svých 84 letech, v hrobce odpočívají jeho rodiče. Jedna z pamětních desek připomíná i Fierlingerova synovce, olomouckého rodáka a běžeckého rekordmana Evžena Rošického, jehož v červnu 1942 za heydrichiády v 27 letech popravili nacisté.

Horáček potvrzuje, že správa hřbitovů hrobku řešila s bývalým sociálnědemokratickým primátorem Martinem Tesaříkem, které Olomouci vládl v letech 1998 až 2006.

Zajímalo ji, zda by se strana mohla o místo posledního odpočinku svého premiéra postarat. „Oznámil nezájem skrz kontroverzní hodnocení Zdeňka Fierlingera v ČSSD,“ uvádí Horáček.

Stejně mluví i jeho předchůdce Igor Kleiner. „Říkal mi, že u nich není jednoznačný názor, zda se k tomu hlásit, nebo ne,“ podotýká k jednání s Tesaříkem.

Tesařík, jenž se po neúspěchu v posledních volbách do Senátu z aktivní politiky stáhl, to vidí jinak.

„To, že k tomu nedošlo, nebylo kvůli odmítnutí z politického důvodu, ale proto, že na to už nebyl čas. Moje éra na radnici spěla ke konci. Na hřbitově byly také pro někoho kontroverzní hroby německých či sovětských vojáků. Ale já si myslím, že za branami hřbitovů končí politika. Tam je to o lidském přístupu,“ říká Tesařík.

Nadějí pro premiérovu hrobku je projekt adopce

Vyzdvihuje, což zmiňuje také exředitel hřbitovní správy Igor Kleiner, že se o hřbitovy coby primátor zajímal. Opravily se za něj některé významné hrobky, u hrobů primátorů se objevily informační cedulky.

„Je možné, že jsme se tehdy bavili s panem ředitelem i o této hrobce, že jsem měl zájem se zeptat, jestli ten hrob, který se více méně rozpadá, někdo udržuje. Tím ta diskuse zůstala otevřená. Když jsem odešel, tak to po mně nikdo neřešil,“ dodává Tesařík s tím, že šlo pouze o jeho osobní věc.

„Není mi absolutně známo, že by v této záležitosti a na toto téma někdo někdy jednal písemně či ústně s jakoukoli organizační složkou ČSSD,“ uvádí Tesařík.

Nadějí pro Fierlingerovu hrobku je tak nyní projekt adopce, jenž se příští rok chystá spustit současné vedení radnice. Lidé by mohli převzít do péče některé významné hroby či hrobky. Řádově tisíce jich v bouřlivém 20. století ztratily původní majitele.

Zda toho u svého někdejšího olomouckého premiéra využije i sociální demokracie, není jasné.

„Co bude v budoucnu, to já nevím,“ reaguje Tesařík, který je členem předsednictva ČSSD. Její tiskové oddělení nechalo dotaz, zda strana uvažuje o tom hrobku v rámci připravované adopce převzít, bez odpovědi.