Výzkum podzemí olomoucké katedrály zahájili odborníci Muzea umění Olomouc a společnosti Naše historie už vloni.
„Průzkumná minisonda nejprve zaznamenala rozsáhlou podzemní kryptu v hlavní lodi kostela, kde našla zbytky románského zdiva. Do lomené chodby vedoucí dále jižním směrem se však podařilo pouze nahlédnout,“ naznačil Jiří Gračka, tiskový mluvčí Arcibiskupství olomouckého.
Badatelé nedávno podnikli detailní průzkum, když objevili další hrobkou na druhém konci nálezu.
Ostatky olomouckých Přemyslovců se vrátily do kaple Klášterního Hradiska |
„V ní zdokumentovali větší množství pohřbů včetně dvou luxusních cínových sarkofágů ze 16. století. Vědci se domnívají, že právě zde odpočívá arcibiskup Stanislav Pavlovský,“ popsal mluvčí s tím, že nalezené předměty se budou dále zkoumat.
„Je ale jisté, že badatelé získali nová, dosud neznámá zjištění o historii Olomouce i celé diecézi,“ podotkl Gračka.
Hrobka vydržela staletí
„Cílem průzkumu bylo zjištění stavu nepřístupného podzemí, abychom byli schopni eliminovat nebezpečí pro lidi, kteří se v chrámu pohybují,“ upozornil geoinformatik Jiří Šindelář, který zodpovídá za technickou část výzkumu.
„Nejzajímavější je zaměření románského kvádříkového zdiva v rohu krypty a fakt, že hrobka biskupa Stanislava Pavlovského existuje a je v dobrém stavu,“ uvedla vedoucí výzkumu, historička umění a kurátorka Muzea umění Olomouc Simona Jemelková.
Podle Jemelkové odborníci předpokládali, že biskupova hrobka byla v minulosti zasypána nebo zalita betonem.
„Velkým překvapením bylo objevení dvou unikátních cínových schrán ze 16. století, z nichž jedna patří významnému olomouckému biskupovi Stanislavu Pavlovskému a druhá jeho otci,“ upřesnila Jemelková.
Pohřební komora Přemyslovců
Také románské zdivo odborníky překvapilo. „Znamená to, že až sem musela zasahovat původní románská krypta staršího kostela a předchůdce katedrály, nebo se může jednat o relikt původní pohřební komory olomouckých Přemyslovců. Z historických pramenů je totiž známa lokalizace přemyslovské hrobky ‚pochováni byli uprostřed chrámu‘, což by na pozici románského zdiva v dnešní velké kryptě odpovídalo,“ potvrdila Jemelková.
Stanislav PavlovskýByl olomouckým biskupem v letech 1579 až 1598. Pocházel z polského Slezska. 11. července 1579 byl v olomoucké kapitule jednomyslně zvolen biskupem, volbu potvrdil papež Řehoř XIII. V roce 1579 vymohl na císaři Rudolfu II. zostřený zákaz šíření kacířských knih. Dokončil výstavbu kostela sv. Mořice v Kroměříži a 16. září 1582 jej vysvětil. Na Moravě zavedl gregoriánský kalendář (po 3. říjnu následoval 14. říjen). Náležel k biskupům, kteří cílevědomě pracovali na rekatolizaci země. Byl ctitelem sv. Cyrila a Metoděje a šířil jejich kult. Zemřel v Kroměříži 2. června 1598 a byl pohřben v olomoucké katedrále. |
V kryptě pod hlavní lodí je podle ní uloženo větší množství novověkých pohřbů v polorozpadlých dřevěných rakvích. Badatelé v nich našli i části osobní výbavy zemřelých.
„Nejlépe dochovaná je dřevěná truhla. Mezi prkny byla rozpoznána kovová autentika o velikosti asi 25 cm x 15 cm s uvedeným rokem 1780. Dále badatelé našli dvě cínové rakve nebo sarkofágy. V obou případech se jedná o výjimečné doklady uměleckořemeslné práce ze 16. století,“ naznačil Jiří Gračka.
„Bohatě reliéfně, ale i rytím a tepáním zdobené truhly snesou srovnání jen s několika málo podobnými objekty, které známe. Ukazují na vysoké společenské postavení pohřbených. Po konfrontaci s historickými prameny lze cínové truhly ztotožnit s pohřbem významného olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského a jeho otce,“ uvedl mluvčí.
„Z velké krypty vede dlouhá podzemní chodba jižním směrem. Podle historických zpráv a starých kartografických dokumentů spojovala kryptu s hrobkou Pavlovských pod boční kaplí sv. Stanislava. Doposud však nebylo jisté, zda ještě hrobka Pavlovských existuje,“ poznamenal Gračka.
Historické prameny podle mluvčího naznačovaly, že hrobka mohla být v minulosti destruována, zasypána, nebo dokonce zalita betonem.
„Průzkum a měřická dokumentace v roce 2024 ukázaly, že chodba ústí do další větší podzemní místnosti. I na velkou vzdálenost přitom bylo rozpoznáno světlé víko nějaké truhly,“ popsal.
Návrat na místo
Proto se badatelé do podzemí olomoucké katedrály vrátili na počátku roku 2025, aby prozkoumali stav hrobky pod jižní kaplí sv. Stanislava.
„Hrobka o půdorysu 26 metrů čtverečních je zaklenuta valenou klenbou. Světlá výška prostory je 2,2 metru a vrchol klenby se nachází 0,6 metru pod podlahou kaple. Nikde v podzemní místnosti nebylo zaznamenáno žádné statické porušení, ani stopy po zaplavení podzemí spodní vodou,“ uvedl mluvčí arcibiskupství.
„Ve východní stěně je zdokumentováno původní větrací okno. Tento otvor také využili v minulosti dělníci při některé ze stavebních úprav, aby se zbavili přebytečného stavebního rumu,“ naznačil Gračka s tím, že nové objevy budou veřejnosti podrobněji představeny v nejbližší době.
8. srpna 2018 |
