„Znovu budeme zkoušet najít nejhlubší místo a připravujeme další ponor Krzysztofa Starnawského do propasti. Termín ale zatím ještě nemáme pevně stanovený,“ uvedl Miroslav Lukáš z hranické organizace České speleologické společnosti.
Potápěči byli v propasti k vidění i v těchto dnech. „V rámci projektu Neuron tam děláme zařízení pro odběr vzorků vody z hloubek, umožňující provádět to přímo z hladiny,“ nastínil.
Expedici Neuron vede hydrogeoložka Helena Vysoká a průzkum hloubky propasti podporuje mimo jiné i National Geographic Society. Hlavním cílem je dostat sondu opět hlouběji než dosud a v nejlepším případě pokořit hranici 400 metrů.
Ke světovému prvenství chybí propasti prozatím osm metrů
Celková hloubka propasti není navzdory už desítky let trvajícímu zkoumání zatím stále přesně známa. Průzkum totiž komplikuje složitý profil propasti, která má v hloubce zhruba dvou set metrů úzký „krček“, jenž navíc blokuje vrstva nahromaděných kamenů, klád a dalšího materiálu. Spouštěné sondy tak dlouho končily nejhlouběji zde.
Potápěč Starnawski se ale už dvakrát dokázal potopit hlouběji než kterýkoli jiný člověk či robot a poté spustit sondu dále do hlubin. V říjnu 2012 se dostal do hloubky 225 metrů a spustil měřicí zařízení do hloubky 373 metrů. Loni na podzim se pak během dalšího zhruba desetihodinového ponoru dostal do stejného místa, ale sonda se potopila ještě o jedenáct metrů hlouběji.
Společně se suchou částí propasti, která měří od úrovně terénu k vodní hladině 69,5 metru, je tak nyní hloubka propasti stanovena na 453,5 metru. Z hlediska rekordu se počítá jen zatopená část a světové prvenství tak stále drží italská jeskyně Pozzo del Merro ležící nedaleko Říma, která je hluboká 392 metry.
V jejím případě už výzkumné sondy klesly až na dno, naopak u Hranické propasti je k němu s velkou pravděpodobností ještě hodně daleko. Odhady geologů totiž na základě teploty a chemického složení vody mluví o možné hloubce 700 až 1 000 metrů.
„Proces krasovění tam probíhá odspodu, ne jako tomu bývá obvykle, kdy voda teče a dělá si cestu. V propasti probublává minerální voda odspodu a po cestě k hladině naleptává vápenec. Zda se ale někdy dostaneme na úplné dno je otázka, mohou tam pak být třeba jen velmi úzké pukliny,“ popsal už dříve Lukáš.
