Takzvaný Kraslicovník neboli strom nazdobený malovanými vajíčky stojí na prostranství u tamního zámku. Symbolem Velikonoc je pro místní každoročně už od roku 2016. Jenom loni se kvůli rozjíždějící se koronavirové pandemii strom kraslicemi nezdobil.
„Letos máme na stromě 3 325 kraslic od škol, mateřinek, jednotlivců a spolků. Zdobení Kraslicovníku trvalo asi 28 hodin,“ přiblížila Naděžda Jandová, ředitelka Městských kulturních zařízení Hranice, které velikonoční výzdobu zajistily.
Hranický rekord v celkovém počtu kraslic umístěných na stromě je ovšem mnohem vyšší. V roce 2019 totiž na Kraslicovníku visely více než čtyři tisíce vajíček.
Samotné kraslice jsou pak vyrobené z řady materiálů a zdobené různými technikami. Převažují však klasické kraslice ze skořápek, hodně jich je i plastových či dřevěných a najdou se také kovové anebo keramické.
„S klasickými kraslicemi na stromě je však trochu problém. Při větrném počasí se dá očekávat, že se některé rozbijí,“ podotkla Jandová.
Na náměstí se pak ve spojitosti s nastupujícím jarem objevil také takzvaný Budkovník, což je strom ozdobený čtyřiceti ptačími budkami, a nechybí ani Pomlázkomat, jenž bude volně k využití a díky němuž má podle tradic omládnout každá žena.
Součástí hranické velikonoční výzdoby jsou také před tamní základní školou i tři obří kraslice od zkušených malířů a výtvarníků - Antonína Vojtka z Břeclavi, hranické rodačky Renaty Doleželové z Prahy a Ladislava Nedělka z Lipníka nad Bečvou, který je autorem velikonočního vejce ozdobeného zobrazením padesáti kostelů z regionu.
Ty mají na výšku 140 centimetrů, kromě toho je navíc ve dvoraně zámku vystavena ještě o dvacet centimetrů větší Vojtkova už dříve vytvořená kraslice. Pracoval na ní 107 hodin a v roce 2015 byla zaevidována do České databanky rekordů.
Jak vypadalo vytváření obří kraslice zdobené malbami kostelů a výsledek
22. března 2021 |
