Vybudovat hradby kolem Šumperka trvalo v 16. století jedno desetiletí, oprava toho, co z nich zbylo, pak v současnosti zabere zhruba stejnou dobu. V tuto chvíli je hotová první etapa jejich náročné rekonstrukce, zbývá tak ještě devět let práce.
Před staletími až pět metrů vysoké hradby s branami a baštami obkroužily celé město, do dnešní doby se ovšem zachovaly pouze tři úseky hradebních pásů. Jeden mezi ulicemi Langrova a Na Hradbách, další za Slovanskou ulicí a třetí podél Okružní ulice.
Právě tomuto kusu někdejšího opevnění, jež nyní v Šumperku patří mezi nejvyhledávanější památky, se odborníci věnovali. Jde o první etapu rekonstrukce z celkem deseti plánovaných.
„Začali jsme úsekem hradeb, jenž byl v nejhorším stavu,“ upřesnila vedoucí oddělení komunálních služeb šumperské radnice Eva Nádeníčková.
Experti museli stabilizovat podzemní prostory
Hradby u Okružní ulice zrekonstruovala firma z Huštěnovic ve Zlínském kraji, s opravami fortifikací má letité zkušenosti.
„Na podobné stavby se specializujeme, na Moravě jsme jich už zrekonstruovali řadu. Opevnění vždy patřila k historické podobě měst a jsme rádi, že se na jejich záchraně můžeme podílet,“ podotkl šéf společnosti Zdeněk Habáň.
Při opravě části šumperských hradeb tak jeho lidé zrekonstruovali lícovou plochu zdi a kaverny i horní hranu opěrné zdi a také stabilizovali podzemní prostory opevnění narušené kořeny blízko rostoucích stromů.
Větší trhliny pak dělníci vyplnili kameny a provázali do stávajícího zdiva tak, aby korespondovaly s původním zdivem.
„Jako spojovací materiál se používá speciální vápenitá směs. Dlouhodobě vyzrává, dokáže přijímat a vydávat vlhkost, díky tomu nepraská,“ vysvětlil Habáň.
Problém ovšem byl s kameny, z nichž jsou hradby vyzděné. „Sehnat materiál stejné struktury, vzhledu a tvarů je problém. Jednoduše proto, že se už nikde netěží. Část jsme získali z oprav nedalekého zámku Třemešek a další sběrem v okolních lesích,“ přiblížila městská památkářka Monika Paulová.
Město chránil také deset metrů široký vodní příkop
Obnovu hradeb má šumperská radnice rozplánovanou na dlouhou dobu. I když se podaří každý rok dokončit jednu etapu, potrvá náročná rekonstrukce ještě devět let.
Samotné opevnění pochází z počátku 16. století. Tehdejší majitel města Petr ze Žerotína začal s budováním bytelné fortifikace v roce 1513. A to po ničivém požáru, kdy shořela většina do té doby ještě „dřevěného“ Šumperka. Hradby byly vysoké až pět metrů a široké jeden a půl metru. Jejich vybudování zabralo zhruba deset let.
V hradbách byly také dvě hlídané brány, doplňovala je pětice bašt. Dokola byl i deset metrů široký vodní příkop, napájela ho voda z Bratrušovského potoka.
Obyvatelé Šumperka si ovšem pocit bezpečí za širokou kamennou zdí nijak dlouho neužívali. Když v 17. století za třicetileté války dobyli jejich město Švédové, byly hradby vážně poškozeny už při samotném útoku švédských vojsk, která posléze v roce 1643 ve městě téměř celý den rabovala.
Poté navíc museli šumperští měšťané na příkaz vítězné armády velkou část hradeb strhnout. Poničené opevnění pak už nikdo nikdy neobnovil.
Na místě hradeb stavěli svá sídla bohatí podnikatelé
Další části hradeb padly při rozšiřování města v 19. století, takto uvolněný prostor se proměnil ve velmi lukrativní stavební parcely pro zámožné šumperské podnikatele, kteří zbohatli především na textilnictví. Zmizely také všechny hlídkové věže.
Vodní příkop kolem města místní zavezli, proměnil se v parkovou zónu. Okolí hradeb se poté stalo vyhledávaným cílem vycházek zdejších měšťanů.
