Záchranný archeologický výzkum v areálu bývalého hradu u obce Jívová prováděli od března do května experti z Archeologického centra Olomouc. Objednala si ho společnost Heidelberg Materials CZ v souvislosti s plánovaným rozšířením sousedního kamenolomu.
Odborníci prozkoumali plochu přibližně čtyř hektarů s využitím detektorů a dále formou povrchového sběru. Za nejzajímavější nález považují fragment olověného ingotu o hmotnosti přes dva kilogramy.
„Zatím nevíme, zda šlo o obchodovanou surovinu, nebo o materiál určený ke zpracování přímo na hradě. Olovo mohlo sloužit například k výrobě projektilů do palných zbraní nebo k odlévání dalších předmětů. Další analýzy nám mohou pomoci zjistit, odkud surovina pocházela, a lépe pochopit, jak mohl být hrad zásobován,“ řekl vedoucí výzkumu Jakub Vrána.
První laboratorní analýza metodou rentgenové fluorescence ukázala, že fragment obsahuje přibližně 98 procent olova. „Potvrdila, že jde o téměř čisté olovo. Ve vzorku se objevily také stopové příměsi, například arsenu, bismutu a cínu, které mohou být důležité pro další interpretaci nálezu,“ vysvětlil Michael Kamarád, který analýzu provedl.
Archeologové po 120 letech našli zbytek vzácné mísy. Pravidla však brání spojení dílů |
Vzorek následně zamířil do Centra archeometrie Curta Engelhorma v německém Mannheimu, kde odborníci provedou izotopovou analýzu. Ta by měla určit geologický původ olova.
Střílelo se tu už před husitskými válkami
Průzkum přinesl také významné nálezy dokládající vojenskou historii Tepence. Archeologové objevili mimo jiné hroty střel do kuší, zlomky podkov, ostruhy i další železné artefakty a také válcovitý projektil do palné zbraně.
„Podobné projektily byly na Tepenci objeveny už při předchozích výzkumech. Společně dokládají, že při dobývání hradu byly střelné zbraně používány už na konci 14. století, tedy ještě před husitskými válkami,“ podotkl archeolog Vrána.
Mezi dalšími nálezy jsou zlomky nožů, kleště, kružítko, součásti oděvu a obuvi, struska či slitky barevných kovů. Tyto artefakty doplňují obraz každodenního života i řemeslné výroby na středověkém hradě.
Tepenec nechal ve 14. století vybudovat moravský markrabě Karel, pozdější císař Karel IV. Během markraběcích válek byl hrad nejméně dvakrát dobyt a na počátku 15. století zanikl.
„Nalezené předměty nyní procházejí konzervací a dalším laboratorním zpracováním. Výsledky připravovaných analýz mohou přinést nové poznatky o původu surovin, obchodních kontaktech i fungování jednoho z hradů Karla IV.,“ uzavřela mluvčí Archeologického centra Olomouc Nikola Jandová.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
