Jako vojevůdce Himmler, jemuž podléhaly oddíly zbraní SS a na sklonku druhé světové války dokonce velel takzvané záložní armádě a dalším velkým vojenským uskupením, nakonec selhal. Zato proslul nejen jako neúnavný masový vrah, který páchá obludné zločiny za úřednickým stolem, ale i jako čilý cestovatel.
Jednou se vynořil v běloruském Minsku, podruhé na Balkáně a záhy třeba v okupovaném Polsku. Objevil se několikrát také v takzvaném Protektorátě Čechy a Morava a shodou okolností i na Olomoucku. Jeho pozornost přitáhl hrad Bouzov.
Jakmile se o nich dozvěděl Hitler, nechal po záchvatu vzteku „věrného Heinricha“ zbavit všech funkcí a nařídil jeho zatčení. Himmler byl však už mimo dosah jeho moci.
