Ve vesničce Krakořice, místní části Šternberka, investovala do stavby zařízení na výrobu biometanu společnost Paseka, zemědělská.
Důvodů k vynaložení 200 milionů korun měla několik. „Hlavní byla podpora naší zemědělské činnosti, tedy polní výroby a chovu skotu, který máme ve velké míře na jiných farmách. Zároveň jsme si chtěli zajistit v této rozbouřené době stabilní příjem pro ostatní činnosti podniku. Oživili jsme také brownfield a podpořili obnovitelné zdroje v republice, je to stálý zdroj ze zbytků naší zemědělské výroby,“ řekla ředitelka společnosti Jana Krasulová.
Na okraji vsi byla původně odchovna mladého dobytka a později chov vepřového. V porovnání s tím nebude zápach z biometanové stanice téměř žádný.
Zařízení úpravou bioplynu na biometan vyprodukuje ročně dva miliony metrů krychlových plynu, což odpovídá pokrytí asi patnácti set domácností v okolí. Číslo by podle Krasulové mohlo ještě narůst.
„Budou se tady spalovat hlavně cukrovarnické řízky z výroby cukrové řepy, močůvka z chovu skotu, odpady, skrývky ze siláží, senáží, zbytky z krmného stolu od zvířat a částečně hnůj, i když větší část ho stále půjde do půdy,“ dodala ředitelka.
Elektřina a teplo
Společnost Paseka, zemědělská vyrábí z bioplynu i elektrickou energii a teplo zejména k pokrytí vlastní spotřeby.
Česko sází na biometan. Už brzy má nahradit velkou část zemního plynu |
Vyprodukovaný biometan zamíří do distribuční sítě největšího tuzemského dodavatele zemního plynu Gasnet. Pro něj jsou Krakořice devátou takovou stanicí, letos chce připojit ještě další dvě.
„Výstavbu těchto stanic bychom měli výrazně zrychlit. V roce 2030 by Evropa chtěla mít 35 miliard kubíků metrů krychlových z domácího obnovitelného plynu. V roce 2040 už sto miliard a v roce 2050 přes 150 miliard metrů krychlových. Na Česko to vychází na 0,7 miliardy, respektive následně dvě a tři miliardy,“ vyčíslil předseda sdružení CZ BIOM Jan Habart k náhradě fosilního zemního plynu.
Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) představuje energetika budoucnost oboru. Má pomoci rozložit míru rizika zemědělství, přispět k energetickému mixu a zefektivnit zemědělskou činnost. Rozvoj bioplynových a biometanových stanic nicméně nyní v Česku stagnuje. Podniky by uvítaly výraznější provozní podporu.
„Musíme úzce spolupracovat i s ministerstvy průmyslu a obchodu a životního prostředí. Pokud bychom dokázali přejít u více než pěti set bioplynových stanic na biometanové, nahradilo by to až 20 procent domácí spotřeby zemního plynu. To je veliké číslo,“ nastínil Výborný. Biometan by mohl výhledově najít i výraznější uplatnění v dopravě.
25. října 2019 |
