Historická tramvaj číslo 16 je jedinečným exemplářem. Jedná se o rakouský model, a všechny informační tabulky jsou tedy psané v němčině.
„Zajímavostí je, že má na oknech roletky,“ zdůrazňuje řidič Tomáš Potěšil. Podle něj sloužily hlavně za války. Bylo totiž zakázáno, aby se ve vozech svítilo, a tak se vždy zatáhly rolety a díky nim bylo možné rozsvítit petrolejové lampy.
„Je to trochu náročnější na řízení, člověk si u toho nemůže sednout jako v normálním vozu,“ popisuje Potěšil, který řídí tramvaje už více než třicet let.
„Jako řidič po celou dobu jízdy stojím a řídím ji pomocí kliky,“ vysvětluje. Tramvaj se mu nicméně i přes větší námahu řídí velice dobře.
Vůz s evidenčním číslem 16 má sedm rychlostních stupňů. „Řízení historické tramvaje funguje na stejném principu jako u té běžné – vyřazováním elektrických odporů se přidává průtok proudu stroje do koleje, a tím pádem motory jedou rychleji,“ objasňuje princip Potěšil.
Přežila i třicet let stání venku na zahrádce
Tramvaj vyrobili v roce 1914, spolu s ní vznikly v Moravskoslezské vagónce ve Studénce ještě další tři vozy. Cestující vozila po Olomouci až do roku 1956, poté byla vyřazena z provozu a třicet let si na ni nikdo nevzpomněl. Objevili ji až tramvajoví nadšenci.
„Měli jsme mapu odstavených vozů a chodili se na ta místa dívat a ptát, jestli tam ty vozy někdo neviděl,“ vypráví historik Miroslav Bureš, jenž se zabývá historií městské hromadné dopravy v Olomouci.
Tramvaj číslo 16 objevili nečekaně v zahrádkářské kolonii nedaleko města. K vozu je navedla místní obyvatelka, která věděla, že tam sloužil jako zahradní domek. Vůz byl obrostlý keři, a tak z něj bylo vidět jen čelní okno.
„Hned jsem poznal, že se nejedná o pražský model, který v Olomouci tou dobou jezdil,“ vysvětluje Bureš.
O zvýšení jízdného budeme žádat dál, říká šéf olomouckého dopravního podniku |
Po domluvě s majitelem začali nadšenci tramvaj zkoumat a zjišťovat, v jakém je stavu. Oprava a renovace nakonec zabraly celkem jedenáct let.
„První fáze renovace byla dokončena kolem roku 1992 a poté vůz několik let stál v hangáru,“ uvádí Bureš.
Jezdit se s ní bude jen velmi výjimečně
V roce 1998 se ale tým rozhodl, že renovaci uspíší tak, aby byla dokončená na sté výročí zahájení provozu tramvají v Olomouci. „V posledním roce oprav jsme spolupracovali s Rakouskem, jelikož se jedná o model typické rakouské tramvaje,“ vysvětluje Bureš.
„Nejtěžší bylo znovu sestavit ovládání, motory a brzdy,“ doplňuje ho řidič Potěšil. Podle Bureše bylo také složité sehnat jednotlivé díly – například specifická světla.
Tramvaj nakonec zcela dokončili v roce 1999 a putovala do Technického muzea v Brně. Do Olomouce se vrátila minulý rok a nyní bude k vidění v novém depu Dopravního podniku města Olomouce.
„Veřejnost si bude moct vůz prohlédnout při dnech otevřených dveří a podobných příležitostech,“ uvedl předseda představenstva podniku Jaroslav Michalík. Vzhledem k tomu, že se od roku 1994 jedná o kulturní památku, jízda touto tramvají bude umožněna pouze výjimečně.
29. listopadu 2023 |
