Skály u Helfštýna tvoří čtyři samostatné monolity zvané Helfštýnské plotny a pak bývalý lom Gabrielka, který se po několikaleté obnově stal rájem pro moravské lezce. Nejdříve zde ale bylo nutné vyčistit stěny, odstranit několik stovek tun volných bloků a následně vykopat zasypané nástupy či navrtat a osadit jištění.
Velkou část z toho odedřel místní lezec a autor řady prvovýstupů Petr Lukeš. Ten se kromě lomu stará také o plotny pod Helfštýnem. Dnes osmačtyřicetiletý sportovec se tak vlastně vrátil na místo, kde s lezením začínal.
„Lezu asi od dvanácti let. Vyrostl jsem přímo pod plotnami, jednu skálu jsem měl hned za zahradou,“ vysvětlil.
„S kamarády jsme jednoho dne uřízli mamince prádelní šňůru a šli jsme lézt. Když si promítnu, jakým způsobem jsme se jistili, divím se, že se nic nestalo. Měli jsme provaz jen kolem pasu, neměli jsme žádné vybavení a lezli jsme v teniskách. Když nás tam pak objevili horolezci, kteří zjistili, že nám to i v těch keckách kupodivu jde, tak se nás ujali,“ popsal Lukeš své začátky.
Díky mírnému sklonu jsou plotny ideální pro začínající lezce
Helfštýnské skály leží na severozápadním úbočí svahu pod hradem a v jejich složení převažuje rula. Na každé z ploten, které mají i svá jména - U okna, Bezejmenná, Odmítavá a Matterhornek - je 20 až 30 lezeckých cest, jejich výška se pohybuje od 15 do 40 metrů. Díky sklonu kolem 60 až 75 stupňů jsou plotny ideální pro začínající lezce.
„Skály nejsou do převisu ani kolmé, ale mírně položené. Proto jsou dobré na učení. Je to lezení spíš po nohách,“ popisuje Lukeš.
Horolezci objevili plotny už v roce 1965, největší boom skály zažívaly v 80. letech. V 90. letech ale upadla celá oblast v zapomnění. Dokud se nenašli Petr Lukeš, Jiří Babača, Stanislav Bartošek a Stanislav Miloš, kteří všechny plotny přejistili, dodělali několik nových cest a dohlíželi na pravidelné čištění a údržbu skal.
Od roku 2009 se činí i v bývalém lomu Gabrielka. I tam předchůdci dnešních lezců kdysi zdolávali odtěženou skálu, ale místo bylo v ještě horším stavu než Helfštýnské plotny. Náletovou vegetací a mechem porostlou skálu, která se lámala pod rukama, začal jako první čistit Stanislav Bartošek.
„Přejišťování starých oblastí, vytváření nových cest a údržba okolí skal – to je jen malý zlomek, kterým se snažím splatit vše, co mi lezení v životě dalo,“ tvrdil. S Jiřím Babačou pak vytvořili několik nových cest.
Když v září 2010 přišel do lomu Petr Lukeš, přibývaly další. Jen do konce toho roku tam bylo celkem 24 tras. Kvůli lámavosti skály se zdálo, že práce jsou u konce, Petr Lukeš se přesto pokusil o ještě jednu novou cestu v nebezpečném místě. Nikdo tehdy netušil, že tím otevře další fázi obnovy lomu.
Během sedmi měsíců zmizel skalní blok o velikosti autobusu
Nová cesta vedla přes obrovský skalní blok vytvářející převis o objemu asi 130 krychlových metrů, což představuje zhruba 260 tun.
„Tím začala nová a zcela zásadní fáze rekultivace Gabrielky. Petr se totiž rozhodl – dříve než osadí jištění – očistit skálu až na pevný podklad. Při tomto čištění celý obrovský skalní blok prakticky odtěžil,“ vzpomínal Jiří Babača na webu Montana.cz.
„Očekával jsem, že za pár dnů bude hotovo. Než ale cesta vznikla, uplynulo sedm měsíců, během nichž zmizel skalní blok o velikosti autobusu. Ale to byl vlastně teprve začátek...,“ dodal k tomu Lukeš.
Dění v lomu neuniklo pozornosti správce lesa, který Lukeše podezříval, že k odstranění převisu použil zakázanou trhavinu. To se nepotvrdilo, neboť lezec neměl k dispozici nic víc než pajzr. I tak dostal Lukeš symbolickou pokutu ve stovkách korun.
„Obviněný se dopustil přestupku tím, že bez povolení provedl úpravu lomové stěny…,“ napsali úředníci Městského úřadu v Lipníku nad Bečvou.
Petr Lukeš trávil v lomu každou volnou chvíli po práci, někdy i před tím, než do ní jel. Čištění a odsekávání skály mu zabralo tisíce hodin a stovky dní. Objem kamene, který musel ze skalní stěny dolů, se mezitím zdvojnásobil.
Na Helfštýnských skalách je dnes celkem 186 lezeckých tras, z toho 77 cest je v lomu Gabrielka a 109 jich je na čtyřech plotnách pod Helfštýnem. Lukeš je autorem asi 80 cest.
