„Palác je v současné době pro veřejnost uzavřený. Ze zdí padají kusy cihel, což představuje značné bezpečnostní riziko,“ řekl Radim Himmler, ředitel Muzea Komenského v Přerově, které hrad Helfštýn spravuje.
První studie na opravu a zastřešení helfštýnského paláce - torza sídla majitelů hradu - má razítko s letopočtem 1996. Tehdy ještě architekti uvažovali v duchu historizujících rekonstrukcí, které byly charakteristické pro předchozí půlstoletí prací na záchraně zříceniny hradu. Tento návrh se ale nelíbil památkářům.
Vizualizace oprav paláce |
Dnešní studie je diametrálně odlišná. Šikmé střechy nahradily téměř rovné plochy, krytinu zvanou bobrovku zase pískované sklo.
„Od roku 2010, kdy jsme znovu otevřeli myšlenku na zastřešení, jsme věděli, že to bude možné pouze v případě, že střecha příliš nezmění vizuální podobu paláce. Myslím, že jsme došli k vydařenému kompromisu, který bude velmi atraktivní pro širokou veřejnost, ale hlavně bude akceptovatelný pro památkovou péči,“ vysvětlil kastelán hradu Jan Lauro.
Olomoucké hejtmanství, jemuž hrad patří, chce nyní zadat průzkumy, které podrobně zmapují stav paláce. Samotná oprava by měla skončit v první polovině roku 2018. Náklady se odhadují na 53 milionů korun.
Lávky povedou skrz palác v úrovni druhého podlaží
Nové střechy budou ukryté až za korunou zdiva a svým způsobem i sedlové - jen vzhůru nohama.
Hrad Helfštýn
„Spád půjde dovnitř se zajištěním odtoku dešťových vod. Nosníky budou tvořit ocelové profily a na nich bude osazena pochozí skleněná plocha, která bude na většině míst pískovaná,“ doplnil kastelán Lauro.
Zásadní je ale pro palác hlavně sanace stávajícího zdiva. Stavební firma se proto zaměří na zajištění statických poruch ve zdivu, v ostění a klenbách okenních otvorů, opravu spárování zdiva a ochranu jeho koruny.
Novinkou bude prohlídková trasa v podobě lávek a stropů z předzvětralých plechů zvaných cortenů. Ty se objeví na úrovni bývalého druhého nadzemního podlaží.
Autorem architektonického návrhu je Miroslav Pospíšil z olomouckého studia Atelier-r.
„Nechceme doplňovat, přikrášlovat nebo zakrývat tam, kde to není nutné. Nové prvky zásadně a záměrně odlišujeme od původních, do stávajících konstrukcí zasahujeme v nejmenší možné míře,“ popsal architekt.
Jeho návrh se snaží navazovat na jednoduché principy, které při stavbě hradu využívali původní stavitelé. „V maximální míře využíváme prostých nosníků, které využívají přirozenou statickou schopnost zdiva.“
Staré s novým, ale železo nesmí chybět
Na nové konstrukce architekt používá základní trojici materiálů - corten, leštěný beton a sklo. Corten je povětrnostním vlivům odolná ocel se zvětralou povrchovou strukturou ukončené koroze - tedy rzi.
„Zvolili jsme ho z toho důvodu, že prošel procesem zvětrávání, jakéhosi zrání, a bude dobře komunikovat se zestárlými historickými stěnami. Corten je také materiál, jehož podstatou je železo. I to hraje roli - s Helfštýnem je totiž spjatý fenomén uměleckého kovářství,“ upřesnil Pospíšil.
Nově zastřešené prostory bude hrad využívat pro prezentaci expozic uměleckého kovářství a lapidária, pro aktivní dílny a čítanku stavitelství. Rytířský sál pak bude víceúčelový, aby se tu mohly konat různé kulturně-společenské akce.
Finanční náklady odhadované na třiapadesát milionů korun se podle hejtmanství mohou ještě zvýšit o peníze potřebné na statické zajištění paláce a vyklánějící se jižní hradby.
Hrad vznikl pravděpodobně v poslední čtvrtině 13. století
Hrad Helfštýn (zvaný také Helfštejn, německy Helfenstein) vznikl pravděpodobně v poslední čtvrtině 13. století a jeho zakladatelem a prvním majitelem byl Friduš z Linavy.
Historikové tvrdí, že tento slezský šlechtic se zmocnil (zřejmě za bezvládí po smrti Přemysla Otakara) v kraji části majetku pánů z Drahotuš a vybudoval na nejvyšší části hřebene nad řekou Bečvou, chráněné strmými svahy, malý hrad s oválným půdorysem. Dalšími majiteli byli například Pernštejnové, Ludanicové nebo Dietrichštejnové.
O zříceninu Helfštýna byl velký zájem už v 19. století, soustavnější zajišťovací práce ale začaly až v roce 1911. Po 2. světové válce byl Helfštýn zařazen jako významná památka do kategorie státních hradů. Dnes je majetkem Olomouckého kraje.
