V Blahutovicích chtějí atomoví odborníci štěpit jádro už od osmdesátých let a tento plán státu a ČEZ i nadále platí. A to i přesto, že krize kolem jaderných elektráren v Japonsku změnila přístup světa k jaderné energii.
Například švýcarská vláda totiž odložila schvalování projektů nových atomových elektráren, Německo zase dočasně odpojuje od sítě sedm nejstarších zařízení a u těch novějších chce bezpečnostní audity.
České a potažmo krajské plány ale poslední události zatím nemění. Podle odborníků je to kvůli tomu, že se naše země nachází na jedné z nejstabilnějších částí evropského kontinentu, kde nehrozí zemětřesení.
"Naše elektrárny jsou umístěné na podkladu českého masivu, což je jedna z vůbec nejstabilnějších tektonických míst na této planetě a v Evropě. Jak známo - tsunami v České republice nehrozí, takže my bychom považovali za laciné znepokojovat veřejnost," říká premiér Petr Nečas.
Na řadě je nejdřív dostavba Temelína a Dukovan
Ze stejného důvodu podle mluvčí společnosti ČEZ Evy Novákové události ve Fukušimě neovlivní ani plány na stavbu elektrárny v Blahutovicích. Přestože její šéf Martin Roman nedávno v Ostravě označil rok 2035 jako nejbližší reálný termín, kdy by se mohlo v Blahutovicích jádro štěpit, Nováková upozorňuje, že vedení společnosti o výstavbě další elektrárny v současné době zatím neuvažuje.
"Ale vnímáme realitu. Lokalitu Blahutovice může tato republika v budoucnu potřebovat, respektive spíše naše děti než my," vysvětlila mluvčí.
Rok 2035 byl podle ní v této souvislosti zmíněný jen jako orientační. "Pokud to vezmeme chronologicky, je první na řadě dostavba Temelína, která je nyní prioritou, pak by se mohl dostavět další blok v Dukovanech a teprve po něm by případně došlo na Blahutovice. A to jen v případě, že by takový zdroj byl potřeba," dodává mluvčí.
Pokud nakonec ke stavbě elektrárny v Blahutovicích přece jen dojde, zřejmě se do projektu promítnou i nedávné japonské zkušenosti. "Jaderná energetika funguje na výměně informací a ponaučení z krizových situací. Určitě zanalyzujeme, co se stalo v Japonsku a na základě toho vzniknou určitá doporučení," popisuje Nováková.
Potřebnost nové elektrárny se musí dobře zvážit, říká ekolog
Podle energetického experta Hnutí Duha Martina Sedláka by však události v Japonsku měly u nás vyvolat diskusi. Minimálně o budoucnosti atomové energie. "Problémem České republiky je, že se zde uvažuje o mamutích zdrojích na čtvrtstoletí dopředu. Bez představy, jaké bude mít naše společnost a ekonomika potřeby," míní.
"K dispozici máme například výstupy Pačesovy komise, ze kterých jasně vyplývá, že lepším řešením jsou investice do zateplování domů, solárních kolektorů či výtopen na biomasu," popisuje Sedlák.
Ekolog však nechce, aby se zdejší atomové elektrárny zavřely. "Ale měli bychom zvážit, zda Česko potřebuje nějakou novou. Nejlépe využitá energie je totiž ta, která nemusela být vůbec vyrobená," dodává.
Známý jaderný fyzik František Janouch tomu oponuje. Podle něj jsou jaderné elektrárny nejspolehlivějším zdrojem energie. "Reaktor s výkonem 1 000 MW, v Blahutovicích by měly být takové dva, potřebuje ročně necelých třicet tun uranu. Vyprodukovaný odpad váží též 30 tun, z čehož silně radioaktivní látky tvoří necelých 500 kilogramů. S těmi si lehce poradíme," říká.
"Jsem pro jakoukoliv diskusi o jaderné energii, která bude směřovat k jejímu vylepšení a rozvoji. Unáhlené kroky, které jsou vidět nyní v Německu nebo Švýcarsku, odmítám," doplňuje.
