Vypálení Javoříčka a masakr tamních mužů není jediná tragická válečná událost v regionu, v níž figurují zdejší obyvatelé, němečtí vojáci a partyzáni.
Například tuto sobotu uběhne sedmašedesát let od nejtragičtějšího střetu jedné ze zdejších partyzánských skupin Jermak-Volkov s nacistickými ozbrojenými silami ve Vícově na Drahanské vrchovině.
Kromě třiadvaceti padlých vojáků SS či smrti partyzánského velitele Pavla Maximoviče Volkova měla událost dohru v noci z 29. na 30. dubna 1945. Němci tehdy ve vícovské obecní kanceláři shromáždili všechny muže starší šestnácti let. Původně je chtěli zastřelit údajně za to, že ukrývali partyzány. Nakonec vybrali deset z nich, které na místě popravili.
Někteří nechtějí o událostech mluvit ani po desítkách let
Tento příběh, ale i desítky dalších by nyní neměly zapadnout. Nově se o to snaží i dobrovolní hasiči v Konici ve spolupráci s Iniciativou pro podporu vypálených obcí a dalšími spolky z Konice a blízkého okolí. Připomínat působení partyzánů v této lokalitě za 2. světové války chtějí v rámci nejrůznějších setkání či přednášek. V plánu mají rovněž vydávání brožur o místních válečných událostech.
"V oblasti totiž působila řada odbojových skupin, například Zelený kádr, Prokop Holý, Věra, Jermak, Obrana národa, Juraj nebo skupiny kapitána Andrejeva a Kružilina. Lidé z celé země znají tragédie v Javoříčku nebo na Březském vrchu," popisuje jeden z iniciátorů vzpomínkových akcí Vlastimil Šmída.
Právě on v sobotu spolupořádal první pietní setkání na Březském vrchu, kde v dubnu 1945 našli smrt tři mladíci, kteří se chtěli přidat k partyzánům. Zradil je tehdy místní hostinský.
"Obdobných příběhů jsou tady spousty. Sbíráme je různě. Scházíme se s pamětníky nebo nám lidé dávají třeba zápisky svých rodičů z té doby. Samozřejmě, že se snažíme obracet na další pamětníky, kteří mohou mít povědomí o příbězích, o kterých zatím třeba nevíme. Častokrát však jsme i odmítnuti. Pro někoho jsou ty události stále živé," dodává.
Řada konických odbojářů se neskrývala a chodila do práce
Podle Moniky Faltýnkové, která je autorkou diplomové práce Protifašistický odboj na Konicku, měla tato oblast pro partyzány za druhé světové války kromě vhodného terénu i tu přednost, že zde žili ve venkovských staveních sdružených do menších podhorských vesnic vesměs čeští obyvatelé.
"Do odboje se zde zapojovali lidé nejrůznějších sociálních i věkových skupin, nejrůznějších politických názorů i povahových vlastností. Úkolem partyzánských skupin bylo rozšiřovat partyzánské jednotky o sovětské zajatce, předávat radiovým spojením zprávy o důležitých objektech a o pohybu nepřítele či narušovat silniční a železniční dopravu," popisuje autorka.
Její práce je přístupná také na internetu a podle ní je zajímavostí, že většina konických odbojářů nežila v ilegalitě, a vedle své odbojové činnosti chodila dál do zaměstnání a žila u svých rodin.
Nejbližší akcí, kterou sdružení připomínající partyzánský odboj pořádá, je tuto sobotu pietní vzpomínka v Javoříčku u příležitosti 67. výročí od vypálení obce. Doprovodnou akcí bude pochod Konice - Javoříčko. Sraz je od půl osmé do osmi u sokolovny v Konici.
