Kromě taktiky zásahu a orientace v neznámém zakouřeném prostředí pomůže zařízení mimo jiné i k tréninku používání dýchacího přístroje. Výcvik s důrazem na fyzicky velmi náročný pohyb v členitých a zúžených prostorách s mnoha překážkami zároveň hasiče neohrozí úrazem ani intoxikací, protože budou pod neustálým dohledem kamerového systému.
„Polygon byl vybudován v roce 2024, v první polovině letošního roku byl ve zkušebním provozu a nyní jej můžeme otevřít do ostrého. Je to velice důležitá součást odborné přípravy všech hasičských jednotek, jež nosí dýchací techniku,“ uvedl krajský ředitel Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje Karel Kolářík.
Stavbu i montáž polygonu plně financoval Olomoucký kraj. Podle hejtmana Ladislava Oklešťka (ANO) je klíčová především spolupráce profesionálních hasičů s dobrovolnými výjezdovými jednotkami.
„Hasiči jsou významná jednotka integrovaného záchranného systému a při každé vypjaté situaci, jako byl covid či povodně, se ukázalo, že zapojení dobrovolných hasičů bylo klíčové, protože se na pomoci a zásazích podíleli ze zhruba padesáti procent,“ podotkl hejtman.
„Je to simulátor reálných podmínek u zásahů, hasič si může za pomoci ochranných pomůcek a dýchací techniky vyzkoušet pohyb ve stísněném prostředí a zároveň zde má možnost omylu. V reálné situaci mu totiž při omylu půjde o život,“ vyzdvihl Kolářík.
Starý polygon si hasiči postavili svépomocí
Moderní zařízení nahradilo původní polygon z osmdesátých let, jenž si prostějovští hasiči vyrobili svépomocí. „Vydržel dodnes, za tuto náhradu jsme ovšem rádi,“ dodal šéf krajského hasičského sboru.
Zařízení je kvůli omezené kapacitě při jednotlivých trénincích určeno primárně pro hasiče z regionu, na speciální výcviky do Hamer ale jezdí i krajští policisté a vojáci. Krajský hasičský sbor rozšířil i mezinárodní spolupráci, výcvik v areálu absolvují třeba profesionálové z Polska, Slovenska či Moldavska.
Zraněný speleolog i vysílený turista. Hasiči trénovali záchranu v jeskyních |
Ve výcvikovém zařízení mají hasiči nově pět pracovišť, kromě polygonu mohou trénovat na speciálně zajištěných dveřích násilný vstup při zásahu, v silové místnosti zase fyzickou odolnost na nekonečném žebříku a nárazovém zařízení.
Samotný polygon tvoří komplikovaná kovová konstrukce, v níž je variabilně možné měnit překážky, doplněná je speciálním osvětlením, vyvíječem kouře a soustavou reproduktorů pro imitaci ruchu u zásahu. Lokalizovat a kontrolovat cvičící hasiče pomáhají kombinované termo a infra kamery obsluhované z velící místnosti.
„Trénink je to poměrně náročný, jsou tu ale kamery, takže bezpečnost je zajištěná. Nejsložitější z překážek je asi pohyb ve výstroji tunelem,“ přiblížil člen prostějovské výjezdové jednotky Radim Hejdušek. Kapacitu má dýchací přístroj na zhruba 45 minut, na náročnosti tréninku dodává plná výstroj, která váží přibližně deset kilogramů.
Reálný nácvik požáru nabízí speciální kontejner
Kromě polygonu slouží v Hamrech k intenzivnímu nácviku vypjatých situací i takzvaný flashover kontejner, který v roce 2007 uvedl sbor do provozu jako první v Česku.
„Za necelých dvacet let se v něm vystřídalo téměř sedm tisíc hasičů, což je opravdu úctyhodné číslo, když vezmeme v potaz, že v kraji máme momentálně zhruba 420 profesionálních a 1 300 dobrovolných hasičů zařazených ve výjezdových jednotkách,“ popsal vedoucí hasičské stanice v Prostějově Ivo Jahn.
Jaképak bentley, my máme novou cisternu! Hasiči ze Zábřehu videem baví internet |
V kontejneru trénují hasiči ve dvanáctičlenných skupinách jak strategie pohybu, tak rozpoznávání nebezpečných jevů, které by je při reálných zásazích mohly ohrozit na životě.
Nasimulovat v něm lze ostré podmínky požáru díky peci na dřevěné palety. Ty rychle vzplanou a v peci vytvoří žár o teplotě přes tisíc stupňů Celsia, hasiči se přímo v kontejneru pohybují v teplotách v rozmezí od 100 do 200 stupňů.
„V polygonu si situaci vyzkoušíte teoreticko-prakticky, ale tady je to naprosto praktické, přesně jako při požáru. Tady to teplo a kouř jen tak vypnout nejdou. Za roky provozu tu naštěstí nebylo žádné vážnější zranění, ošetřovali jsme hlavně puchýře a popáleniny, u nich je nejdůležitější včasný zásah,“ nastínil Jahn.
„Stává se ovšem, že u hasičů může vlivem extrémních teplot dojít k přehřátí celého organismu. O obsluhu kontejneru se stará hned šest lidí, takže při nebezpečných situacích mohou ihned zasáhnout,“ doplnil.
Středisko praktického výcviku Hamry je součástí rozsáhlého komplexu Areál Hamry, kde se nacházejí také sklady humanitární pomoci a garáže pro speciální techniku, jako je například velkokapacitní čerpadlo či poloautomatická pytlovačka na pytle s pískem, jež se poprvé naplno osvědčila při loňských zářijových povodních na severu kraje.
