Místo vojáků úředníci, knihovníci, mateřská škola nebo vědci. Opuštěná monumentální Hanácká kasárna v Olomouci míří ve své téměř dvousetleté historii k nové etapě.
Jednu z největších budov v centru města chce do svého vlastnictví získat od státu Olomoucký kraj, který by objekt následně využíval spolu s Olomoucí a Univerzitou Palackého. Stav kasáren má letos prověřit odborná studie.
Armáda rozměrnou budovu, která mezi ulicemi Hanáckého pluku, Koželužská, Pekární a třídou 1. máje tvoří samostatný blok, opustila před devíti lety. Následně ji od ministerstva obrany převzal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a s posvěcením vlády se ji čtyřikrát neúspěšně pokoušel prodat v elektronických aukcích.
Kromě toho, že zde bylo po vpádu Ruska na Ukrajinu zřízeno Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině, zůstávala čtyřpatrová stavba s centrálním nádvořím prázdná.
Olomoucké zastupitelstvo v pondělí 4. září přijalo memorandum týkající se využití kasáren spolu se zmíněnými partnery. Žádost o bezúplatný převod do vlastnictví kraje připraví společně.
Stěhování úředníků
Olomouc počítá, že by na novou adresu mohla přestěhovat až dvě stě pracovníků magistrátu, například i včetně archivu. Uvažuje také o službách v sociální oblasti.
„Jedná se o vybudování kontaktního místa pro bydlení zaměřené na odborné poradenství a navigaci občanů při řešení bytové nouze a dále na posílení prevence ztráty bydlení,“ stojí v důvodové zprávě pro zastupitele.
Přesunout by se sem mohly i sociální služby sídlící nyní v budovách ve špatném technickém stavu nebo s horší dopravní dostupností.
„Město předpokládá i využití pro podporu aktivní a kreativní činnosti spojené s rozvíjením čtenářské a digitální gramotnosti Knihovny města Olomouce, pro mateřskou školu či dětskou skupinu,“ uvádí dokument.
Nové majitele už nebudou tlačit termíny
Nově by nemusely být jednotlivé strany pod tlakem, do kdy prostory zaplnit. „V minulém roce se změnily podmínky, které umožňují nabývat objekty z majetku státu bezúplatným způsobem. Ten, kdo takový objekt dostane, musí deklarovat, k čemu ho chce využít, ale není zavázaný v nějakém daném termínu. Nabytí majetku se tedy stává o něco menším břemenem a o něco větší příležitostí,“ přiblížil situaci náměstek primátora pro rozvoj Tomáš Pejpek (ProOlomouc a Piráti).
Zároveň zmínil, že památkově chráněná budova má kolem 19 tisíc metrů čtverečních užitné plochy. „Součástí objektu je dramaticky velké nádvoří. Například filharmonie, kterou se už několik let snaží postavit Brno, by se do tohoto prostoru vešla celá,“ dodal.
Ne všechny místnosti jsou však kvůli špatnému osvětlení či valeným klenbám snadno proměnitelné na kancelářské prostory.
„Abychom mohli seriózně posoudit, jestli se město bude, či nebude chtít v objektu angažovat, potřebujeme mít dostatečné informace technického a ekonomického rázu. Z toho důvodu kraj pořizuje stavebně-technický průzkum. Ten zodpoví i možnosti etapizace rekonstrukce, což by byla výhoda. Pravděpodobně by se dělala po křídlech,“ řekl Pejpek.
Hejtmanství také koncem roku zadá studii využitelnosti a o náklady se podělí s partnery. V následujících letech má navázat zpracování projektové dokumentace na rekonstrukci.
Opozice má o převodu pochyby
Část olomoucké opozice je k podobě memoranda kritická. „Chybí mi vize, nějaká analýza a zasazení do kontextu celkového řešení umístění úředníků v budovách magistrátu, popřípadě v budovách jiných vlastníků,“ odkazoval bývalý majetkoprávní náměstek Matouš Pelikán (Spolu) na jednání o možném odkoupení administrativní budovy Namiro nebo uvolnění pronajatých kanceláří pro agendu řidičů ve Vejdovského ulici, které bude výhledově potřebovat policie.
Jaké odbory by v někdejších kasárnech sídlily a zda by tedy případně lidé nově mířili vyřizovat některé záležitosti k náměstí Republiky, radnice ale zatím nestanovovala.
„Úřad pro zastupování státu po nás záměrně nechtěl, abychom tam tyto věci uváděli v takové míře podrobnosti, protože z jejich pravidel vyplývá, že automaticky umístění jakéhokoliv odboru jakékoliv úřednické agendy naplňuje podmínku nabytí ve veřejném zájmu,“ reagoval primátor Miroslav Žbánek (ANO).
Centrum pomoci je v Hanáckých kasárnách, první uprchlíci míří do škol |
Olomouci by podle dohody připadlo třicet procent prostor, univerzitě deset a kraji šedesát procent. Hejtmanství zamýšlí místo využít pro podporu kultury a sociálních služeb.
„Prioritou jsou depozitáře Vlastivědného muzea, protože ty současné nevyhovují. Výhodou je těsné sousedství muzea. Důležité je výzkumné pracoviště pro Archeologické centrum, což je náš dlouhodobý záměr,“ nastínil krajský radní pro kulturu Jan Žůrek.
Memorandum zmiňuje i centra sociálního poradenství, dobrovolníků, bytové pomoci, materiální a potravinové pomoci či Family Point nebo terapeutické dílny.
Univerzita Palackého nyní hledá prostory například pro udržitelný rozvoj institucí a společenské odpovědnosti firem.
Jedním z důvodů, proč radnice převod na kraj podporuje, je snaha eliminovat riziko, že by budova přešla do soukromých rukou a dál chátrala.
„Z toho by plynulo snížení komerční a turistické atraktivity části historického centra či jejího nevhodného využití, například adaptace části objektu pro ubytovnu,“ napsali úředníci v podkladech.
Historie Hanáckých kasáren
Hanácká kasárna, dříve nazývaná Špitálská, byla postavena v místě starší zástavby v centru Olomouce v letech 1838 až 1844.
Čtyřkřídlová budova na obdélném půdoryse s pravidelným uzavřeným nádvořím představuje významný urbanistický prvek historického jádra města a vynikající ukázku vojenského stavitelství 19. století.
Po dostavění v kasárnách sídlil sapérský a minérský sbor, v roce 1872 se pak kasárna stala domovem 54. Moravského pěšího pluku nazývaného Hanácký. Po roce 1918 dostala jednotka nový název 6. pěší pluk Hanácký, v místě pak sídlila až do druhé světové války.
Po válce sloužila kasárna především k armádní administrativě, vojáci objekt opustili v roce 2014, od té doby se hledá jeho využití.
