O lékaři Hagerovi se tradovala zajímavá anekdota. „Při jedné z nočních zábav v restauraci tehdejšího hotelu Ludwig se u židle ulomila noha. V bujaré náladě někdo navrhl, aby zavolali doktora Hagera, který uzdravil již bezpočet polámaných končetin,“ popisuje šumperský historik Drahomír Polách.
Lékař přišel, bez podivení otevřel kufřík s nástroji, pomocí obvazů dal židličku dohromady a předal ji číšníkovi. „Poté v klidu vypsal účet za lékařskou pomoc s přirážkou za výkon v nočních hodinách. Sumu ještě vynásobil dvěma jako náklady za zábavu,“ zmiňuje Polách.
K tomu každý člen sešlosti musel přispět na jeho „vepřový fond“, který představoval pomoc pro chudé pacienty. Pak se Hager zapojil do další zábavy.
Slavný lékař se narodil 8. listopadu 1849 v Rakousku v početné rodině. Od útlého mládí se musel starat o svou obživu, na gymnáziu poskytoval hodiny žákům z bohatých rodin. Toulavé boty ho o prázdninách zavedly do Francie, Itálie, Španělska, a dokonce Turecka.
August Hager se výrazně zasloužil o výstavbu šumperského špitálu otevřeného v roce 1896.
Matka chtěla, aby se stal knězem, ale mladý August její přání nevyslyšel a pustil se sveřepě do medicíny. „Byl sice chudý, ale nabitý energií a pomocí nevysychajícího humoru a dobré nálady zdolával všechny životní překážky,“ líčí Polách.
Zpočátku nic nenasvědčovalo, že se Hager dostane do Šumperka. Po absolvování univerzity totiž získal místo sekundáře ve známém Rudolfově špitále ve Vídni, kde se seznámil se svou pozdější manželkou. Jenže v hlavním městě monarchie se potkal se šumperským velkostatkářem Karlem Chiarim a hudebním skladatelem Karlem Oberleithnerem z rodiny šumperských textilních magnátů a jeho život nabral úplně jiný směr.
Zachránil tisíce lidí, relaxoval na „curlingu“
Díky nim získal Hager místo v Šumperku a stal se městským fyzikem, jak se tehdy praktickým lékařům říkalo. „Oba šumperští přátelé mu zajistili velmi dobrou klientelu,“ popisuje historik.
Ve městě tehdy fungoval Zephyrescův špitál, který tam založil průmyslník Konstantin Zephyrescu. Šlo o maličkou nemocnici s pouhými osmnácti lůžky a jako městský fyzik tam začal sloužit i Hager. Proslulost si získal zejména operacemi strumy (závažné onemocnění štítné žlázy – pozn. red.).
První transplantace na světě se odehrála v Olomouci v roce 1905 |
„Dnes si těžko dokážeme představit, v jakých podmínkách musel chirurgické zákroky provádět. K osvětlení mu tehdy musely stačit petrolejové lampy,“ připomíná Polách. Za pacienty jezdil Hager na koni. „Vyprávělo se, že po deseti letech, když jeho šiml zestárnul, dal ho utratit a maso rozdal chudým. Když viděl, jakou to mezi potřebnými vyvolalo odezvu, založil s nádechem recese takzvaný Vepřový spolek,“ odhaluje Polách.
V jeho jméně vybíral od bohatých pacientů finanční prostředky, za něž před Vánoci kupoval vepřové maso, které pak s koláči a dalšími pochoutkami rozdával chudým a nemocným. Hager měl podle tehdejších pramenů poněkud drsnější přístup k pacientům, provázený humornými průpovídkami.
„Takovým přístupem zpravidla utlumil napjatou či stísněnou situaci, která bývá průvodním znakem nemocí. Pacienti mu bezmezně věřili, což byl předpoklad úspěšné léčby,“ zdůrazňuje Polách. Uvádí se, že Hager za svou dlouholetou praxi zachránil životy tisícům lidí.
„Zatímco od movitých pacientů poplatky důsledně vybíral, chudým je odpouštěl, a ještě jim přilepšoval,“ poukazuje historik. Přestože lékařův volný čas byl velmi vzácný, dokázal si najít prostor na oblíbenou metanou (historická obdoba curlingu), kterou hrával s dalšími místními osobnostmi.
Střídání lékařů skončilo fiaskem, lidé ze Štěpánova nemají péči ani dokumentaci |
Od začátku svého působení v Šumperku patři Hager k propagátorům výstavby nové nemocnice. Sám sháněl peníze na všech frontách, byť hlavním donátorem bylo město. Stavba byla zahájena v roce 1894 a 8. března 1896 byl špitál slavnostně otevřen.
Hager se stal prvním primářem, zasloužil se rovněž o opakované rozšiřování zdravotnických služeb ústavu. Z nemocnice odešel na penzi v roce 1913, s léčením však neskončil. Protože koně vyměnil za automobil, vyjížděl za pacienty daleko mimo Šumperk, například do oblasti Hanušovic.
Náhrobek Augusta Hagera na čestném pohřebišti města Šumperk.
„Když August Hager v roce 1928 zemřel, zúčastnilo se jeho pohřbu nevídané množství lidí. Šumperské noviny psaly, že ten den město skýtalo obraz stěhování národů,“ říká Polách.
O Hagerově obrovském renomé svědčí jak čestné občanství, tak skutečnost, že byl pochován na čestném pohřebišti města a na jeho náklady. Na jeho náhrobku je prosté označení „Dr. August Hager 1849-1928“ a nápis „Ušlechtilému pomocníkovi nemocných a chudých“.
