Podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) byla nemocnost žloutenkou typu E v kraji dvanáct lidí na sto tisíc obyvatel, v červnu přitom stejný vzorek obyvatel dosahoval hodnoty jen čtyř lidí.
Počet případů VHE navíc roste také v rámci celého Česka. Podle nejaktuálnějších dat SZÚ jich bylo k začátku srpna už 417, což je po žloutence typu C druhý nejvyšší výskyt a výrazný nárůst oproti předchozímu roku.
„V roce 2022 bylo celorepublikově nahlášeno 319 případů,“ uvedla mluvčí ústavu Štěpánka Čechová.
„Stále platí, že žloutenka typu E je vzácná, ale u těhotných a kojících žen může být hodně riziková, neboť má rychlý a závažný průběh,“ podotkla předsedkyně Sdružení praktických lékařů ČR pro Olomoucký kraj Jarmila Ševčíková.
Očkování zatím neexistuje
Proti VHE se přitom nejde nechat očkovat. „To lze jen proti žloutenkám typu A a B. Což je ale velmi podstatné, proti typu B jsou očkovány všechny děti od roku 1989, dospělí se mohou doočkovat a my jim to notně doporučujeme,“ nabádá Ševčíková.
Žloutenky všech typů mají totiž podobné následky. „Hrozí postižení jater. V nejhorších případech může dojít k jejich selhání a podstatně se zvyšuje i riziko vzniku rakovinotvorných nádorů,“ nastínila předsedkyně krajského sdružení praktiků.
Nejen rozdávání stříkaček. Z pomoci drogově závislým těží i společnost |
„Nemoc je zvlášť nebezpečná také pro lidi po transplantaci orgánů. Berou totiž kvůli přijetí nových orgánů léky na potlačení imunity, což v kombinaci s VHE může vést až k cirhóze jater. Léčení takových pacientů není jednoduché,“ doplnil primář infekčního oddělení prostějovské nemocnice Zdeněk Prokeš.
A to i z toho důvodu, že proti žloutence typu E lékaři zatím nemají žádný vysoce účinný lék. Očkovací látka je zase teprve v testovací fázi.
„V Číně je sice dostupná nějaká vakcína, ale v našich končinách nikoli. A v blízké budoucnosti to ani nelze očekávat,“ predikuje Prokeš.
Jateční zvířata se na žloutenku netestují
Problémem je i fakt, že veterinární dozor na jatkách testy na přítomnost žloutenky neprovádí. Hygienici ovšem uklidňují, že situace v Česku se zatím rozhodně ani neblíží hranici epidemie této nemoci.
Obecně platí, že VHE se přenáší vodou a potravinami, stejně jako typ A. Žloutenky B a C se dále šíří i pohlavním stykem či při porodu.
„Před patnácti dvaceti lety to byla nemoc výhradně dovážená z exotických zemí, dnes už ji však lze chytit i u nás. Pochází především ze zvířecích produktů, zvláště jsou-li špatně tepelně upravené,“ vysvětlil Prokeš.
Nemocnice koupily detektor vážných infekcí, EKG či nové ortopedické vrtačky |
Rizikové je vepřové maso a divočina, především játra. „Takže u grilovaček a zabíjaček je třeba si dát pozor. Pokud je maso dobře uvařené, nemělo by hrozit větší riziko. Ale třeba jitrnice bývají častým nositelem nákazy,“ shrnul primář Prokeš.
Podle něj je však přenesení infekce z člověka na člověka velmi vzácné.„Nemocný může být lehce infekční, ale pokud má druhý jedinec zdravou imunitu, je velmi nepravděpodobné, že by VHE od někoho chytil,“ ujistil.
Důvody rozšíření nejsou jasné
Redakcí oslovení lékaři se nicméně rozcházejí v názorech, jaká je příčina letošního výrazného rozšíření hepatitidy typu E.
„Mohlo by jít o kontaminaci nedostatečně tepelně upraveným masem, ale víme, že nejde jen o nákazu jedné várky masa, protože pacienti chodí průběžně,“ konstatoval lékař Petr Kümpel.
„Do roku 2000 se v Česku vyskytlo jen pár případů VHE za rok, teď máme více pacientů. Ale co je vážnější, pozorujeme, že se zhoršuje i průběh nemoci. Neplatí už, že je vždy mírný, jako tomu bylo v předchozích letech,“ poznamenal.
Proto lékaři apelují na řádné hygienické návyky. Lidé by kromě častého mytí rukou měli v kuchyni náležitě tepelně zpracovávat maso či jiné suroviny.
Zároveň je důležité zabránit kontaktu kuchyňských pomůcek používaných při zpracování syrových produktů s již hotovými jídly nebo tepelně neupravovanými surovinami, například zeleninou. „Základem prevence proti jakémukoli typu žloutenky je pečlivá hygiena,“ uzavřela Ševčíková.
12. srpna 2023 |
