„Zatímco v červnu jsme do bioplynové stanice odvezli sedm a půl tuny gastra, v červenci to bylo již devět tun. Skvělá čísla máme i za srpen, za první dva svozy jsme se dostali už na pět a půl tuny,“ pochvaluje si místostarosta Jakub Jirgl.
Ve třídění gastroodpadu je Šumperk v Olomouckém kraji premiantem. „Máme největší naplněnost nádob, což je zhruba čtyřicet kilogramů. Například v Olomouci je to jen deset kilogramů,“ porovnal místostarosta.
Radnice plánuje počet odpadových nádob na gastroodpad stále zvyšovat. „Do dvou až tří let by měli mít všichni občané nádoby na třídění v docházkové vzdálenosti. Počítáme, že v Šumperku budou zhruba tři stovky hnědých popelnic,“ prozradil další plány Jirgl.
Za první rok od spuštění projektu Třídím gastro lidé z Šumperka vytřídili zhruba devadesát tun odpadu, který by jinak skončil na skládce. Místo toho se tak dostal do rapotínské bioplynové stanice.
„Toto množství představuje asi 350 tisíc nesnědených jídel, z nichž lze vyrobit takové množství bioCNG (biometan vyrobený z biologicky rozložitelného odpadu – pozn. red.), které vystačí na ujetí téměř sto tisíc kilometrů,“ upřesnila mluvčí radnice Soňa Singerová.
Přidávají se další
Po vzoru Šumperka se ke třídění gastroodpadu přihlásila také další obce na Šumpersku, například Velké Losiny, Rapotín, Nový Malín, Bludov. Loni v listopadu se přidala také krajská metropole Olomouc.
Později přibylo dalších třináct dalších měst či obcí a od září začne třídit dalších pět.
Letos na jaře začal testoval třídění gastroodpadu i Šternberk. „Od dubna bylo celkem devatenáct svozů a vytřídilo se celkem 2,52 tuny. Občané se pomalu učí zbytky do těchto popelnic dávat, máme třináct 120litrových popelnic,“ informovala vedoucí odboru životního prostředí Jarmila Martinátová.
Sběr kuchyňských zbytků na sídlištích má v plánu i Přerov. „Na začátku se počítá s přistavením asi dvaceti sběrných nádob na gastroodpad, které budou v týdenním režimu vyváženy výměnným způsobem,“ uvedl Petr Školoud z přerovského magistrátu.
„To znamená, že vždy dojde k výměně za čistou a umytou nádobu, a to nejen z důvodu zachování kvality odpadu, který je pak možno likvidovat v bioplynové stanici, ale také s ohledem na hygienu,“ vysvětlil.
Mimoto Přerov v souvislosti s modernizací třídicí linky chystá stávající žluté kontejnery pro sběr plastů od října využít i pro obalové kovy, kam lidé budou házet například plechovky. V září se taky vymění černé kontejnery na komunální odpad o objemu 1 100 litrů za stovku nových o objemu 3 200 litrů.
Vytříděný gastroodpad ulevuje skládkám
Třídění gastroodpadu snižuje obsah a hmotnost černých popelnic na směsný odpad, který míří na skládky. Poplatky za odpad se přitom v mnohých obcích stále zvyšují, za což může zvyšování nákladů na likvidaci komunálního odpadu.
Také separace gastroodpadu může mít na výši poplatků za odpad pozitivní vliv. „Zaujímá až třetinu nádoby a zároveň jde o jednu z nejtěžších složek. Tím, že lidé budou dobře třídit, poplatky za svoz a likvidaci odpadu nesníží, ale mohou tak zmírnit jejich další nárůst,“ vysvětlil šumperský místostarosta Jirgl.
Co se týče třídění různých ostatních surovin, jako třeba papíru, skla, kovu, plastu a nápojových kartonů, je Olomoucký kraj podle údajů společnosti Eko-kom nejlepší v České republice a chce se dostat na špici také ve třídění gastroodpadu.
