Projekt Třídím gastro mohou obce a města využívat už zhruba pět let. Pomáhá jim snižovat množství směsného komunálního odpadu, tedy netříděný obsah černých popelnic.
Společnost Energy financial group z takzvaného gastroodpadu, tedy kuchyňských zbytků či prošlých potravin, následně ve specializovaných biometanových stanicích v Rapotíně na Šumpersku a ve Vyškově vyrábí energii.
Po očištění a takzvané hygienizaci odpadu, kdy jsou tepelně zlikvidovány veškeré choroboplodné zárodky a bakterie, z něj v zařízení zvaném fermentor vzniká bioplyn. Ten obsahuje zhruba 60 procent metanu a 40 procent oxidu uhličitého.
„První variantou je využití bioplynu k pohánění kogenerační jednotky – velkého motoru, který vyrábí elektrickou energii a teplo. Elektřina pak proudí do rozvodné sítě a teplo je využíváno k zefektivnění provozu bioplynové stanice a k vytápění přilehlých budov,“ přibližuje firma cestu gastroodpadu.
Kuchyňský odpad na skládku? Sami si z něj vyrobíme kvalitní plyn, říká expert |
Například v Rapotíně teplo z místní stanice spotřebovává část vsi pro ohřev vody a vytápění.
„Druhou variantou je vyčištění bioplynu v upgradingové jednotce na biometan. Ten lze poté bez omezení dodávat do distribuční plynárenské sítě nebo použít jako palivo pro vozidla,“ uvádí firma na svém webu.
Menza vyhazovala ročně kolem 50 tun jídla
Jako první město v Česku zavedl celoplošný sběr kuchyňského odpadu v roce 2021 Šumperk. Díky tomu nemusí město už několik let měnit výši poplatku za svoz popelnic. Tamní radnice chce navíc objem vytříděného odpadu navyšovat, v lednu proto podpořila sběr infokampaní mezi domácnostmi. Lidé při ní například dostali nádoby usnadňující separaci.
„Gastroodpad tvoří významnou část obsahu popelnic na směsný komunální odpad. Pokud ho dokážeme oddělit a smysluplně využít, šetříme nejen životní prostředí, ale i finance města,“ řekl místostarosta Šumperka Karel Hošek (Šumperáci).
Radnice tlačí na lepší třídění odpadu. Většina nesplní limit, hrozí pokuty |
Zapojení do projektu navíc obcím umožňuje připravit se na novelu vyhlášky zákona o odpadech, s jejíž účinností začátkem roku 2028 budou mít nově povinnost odděleně sbírat gastroodpad od směsného komunálního odpadu.
Součástí projektu je mimo jiné i Univerzita Palackého v Olomouci. „V našich menzách se každý rok vyhazovalo kolem 50 tun jídla, což nás vedlo k tomu, abychom začali gastroodpad smysluplně využívat a zároveň se snažili jeho množství snižovat,“ uvedla koordinátorka udržitelného rozvoje univerzity Zuzana Huňková.
Loni například rozdala škola studentům ubytovaným na kolejích nádoby na bioodpad a vratné tašky.
