Prostějovský zimní stadion je energetická bomba, i proto sází na soláry

Pět střech – čtyři na školách a jednu na zimním stadionu – pokryjí v Prostějově solární panely. O investici přes dvaadvacet milionů korun rozhodlo prostějovské zastupitelstvo. Magistrát chce do budoucna ušetřit z rozpočtu stovky tisíc korun ročně za energie.

Fotovoltaika na objektu Sportcentra Prostějov. | foto: Sportcentrum Prostějov

Dělníci budou instalovat panely na městských budovách v Prostějově do konce října, elektrárny budou v provozu po kolaudaci od února příštího roku.

Větší část peněz chce město získat z evropské dotační výzvy pro veřejné budovy operačního programu Životní prostředí.

„Momentálně hradíme celou stavbu, protože dotace je poskytována až zpětně. Očekáváme, že dostaneme 10,7 milionu korun za budovy škol a 3,5 milionu korun za elektrárnu na šatnách zimního stadionu,“ sdělil náměstek primátora Jiří Rozehnal (ANO).

Zatímco pro prostějovské školy to budou první fotovoltaické elektrárny, Sportcentrum, které je příspěvkovou organizací města, již jednu využívá od roku 2019.

Čítá 108 panelů a má výkon 29,16 kWp. (Jednotka kilowatt-peak udává maximální možný výkon solární elektrárny za plného slunce, v našich podmínkách 1 kWp odpovídá průměrně tisíci kilowatthodinám vyrobené elektrické energie ročně – pozn. red.)

Její pořízení vyšlo na bezmála 700 tisíc korun. Ředitel centra Jan Zatloukal si její využití pochvaluje. „Elektrárna má ideální polohu na jih. Hned v prvním roce nám ušetřila přes 145 tisíc korun,“ vyčíslil.

Energetičtí pokusní králíci

Návratnost první investice, kterou zaplatilo město v plné výši, odhaduje na pět až šest let. I díky zkušenostem vyhlíží vedení Sportcentra instalaci druhé elektrárny na šatnách zimního stadionu, která bude mít podle plánů výkon 131,10 kWp. Tedy přibližně čtyřikrát víc než první fotovoltaika.

Dotace na solární elektrárny

Nová zelená úsporám

• Příjem žádostí pro vlastníky bytových domů spouští stát v pondělí.
• Kromě obcí získají dotace i společenství vlastníků, bytová družstva a fyzické osoby, mohou navíc nově čerpat dotaci zálohově.
• Kromě fotovoltaik lze dotaci využít i na další energetická řešení, například zateplení, tepelná čerpadla.
• Dotace může pokrýt až
  70 % nákladů.

Veřejné budovy – Operační program Životní prostředí

• Obce mohou žádat od dubna, celkem bude rozděleno 5 miliard Kč
• Dotace může pokrýt 40–70 % nákladů.

Modernizační fond

• Pro malé obce stát vyčlenil 1,5 miliardy Kč, mohou čerpat až 75 % nákladů.

• Pro větší obce vyčlenil 2,5 miliardy Kč, výše příspěvku závisí na konkrétním instalovaném výkonu fotovoltaické elektrárny.

„Zimní stadion je energetická bomba, uleví nám každá možnost úspory i vzhledem k vysokým cenám energií,“ upozornil Zatloukal.

Sportcentrum se nebrání ani dalším možnostem obnovitelných zdrojů. „Město nás využívá v tomto energetickém ohledu trochu jako pokusné králíky. Už jsme zvažovali i pořízení malých větrných elektráren,“ dodal ředitel.

Prostějov teď navíc čeká na schválení zákona o komunitní energetice. Ten umožní, aby se solární energie dala využít i pro provoz jiných budov, než kde je vyrobena.

Novinka dovolí, aby si malé elektrárny kromě obcí pořídila třeba družstva vlastníků, společenství několika domácností nebo malé komunity.

Přebytky využijí jiné městské budovy

„Chceme přebytky energie, zejména o letních prázdninách, využít v objektech, kde nelze elektrárny postavit a je v nich celoroční provoz. Například v budově magistrátu nebo i na jiných historických budovách v majetku města,“ vysvětlila energetička města Prostějova Kateřina Vosičková.

Zákon již prošel vládním schvalováním, teď čeká na další projednání v parlamentu. Ministerstvo životního prostředí nicméně už dnes spouští například sběr žádostí pro dotační výzvu Nová zelená úsporám.

Aby obcím usnadnilo čerpání, umožňuje podávat žádosti na již dokončené, rozestavěné i jen připravované projekty.

Kromě Prostějova má s provozem fotovoltaické elektrárny dobrou zkušenost i Fakultní nemocnice Olomouc. Na střechách tří pavilonů má nainstalované panely o výkonu 422 kWp, které pokrývají zhruba pětinu spotřeby energie.

„Vyrobenou elektřinu beze zbytku využíváme, čímž odpadá nutnost pořizovat nákladné bateriové úložiště,“ uvedl správce areálu nemocnice Vladimír Olejníček. Solární panely nechá instituce nainstalovat i na další dva pavilony a nemocniční ubytovny.

Šetřit chtějí i vesnice

Ušetřit s pomocí sluneční energie se rozhodli i v Nemili na Šumpersku a v Brodku u Prostějova. Zapojili se do projektu Fotovoltaika za korunu, který nabízí výrobce elektřiny ČEZ.

Solární panely nainstaluje a provozuje, obec pak neplatí investici, ale může odebírat vyrobenou elektřinu za výhodnější cenu.

„Není náhoda, že jsou obě elektrárny na střechách obecních čistíren odpadních vod, protože mají velkou a hlavně stálou spotřebu po celý rok,“ komentoval mluvčí skupiny ČEZ Vladislav Sobol.

Podle dat ministerstva průmyslu a obchodu vzniklo v kraji od začátku roku více než dva a půl tisíce nových fotovoltaických elektráren, které dohromady vyrobí přes 35 MWp.

Drtivou většinu postavili soukromníci a firmy. Naopak obce jsou stále ještě pozadu. Třeba v jarní krajské dotační výzvě na smart opatření si o peníze na fotovoltaiku podle mluvčí hejtmanství Aleny Minxové žádná nepožádala.