„Úroveň výstavnictví ve městě upadá. Tomu nasvědčuje i klesající návštěvnost za posledních deset let,“ shrnul předseda spolku Zachraňte Floru Olomouc Daniel Bradáč.
Lidem ze spolku mimo jiné vadí, že se pověřený architekt soustředí jen na hlavní expozici v pavilonu A. „Ale když se poté člověk podívá mimo něj, potká jen mnoho nevzhledných stánků, plotů a nejednotných cedulí,“ dodal Bradáč.
Členové spolku se podle něho mimo jiné sami například starají o záhon u pavilonu H, ve kterém pěstují trvalky.
Nejsou peníze
Podle ředitelky výstaviště Evy Fuglíčkové na změnu v nynější složité situaci kvůli pandemii koronaviru nejsou peníze.
„Minulý rok jsme si chtěli nechat zpracovat architektem i pojetí venkovní plochy. Nebyla to ale levná záležitost, tak jsme tuto snahu zastavili. Teď nad tím znovu přemýšlíme, ale je těžké odhadnout, jak to bude vypadat,“ komentovala Fuglíčková. Výstaviště podle ní teď musí veškeré investice pečlivě zvažovat.
Náměstek primátora Otakar Štěpán Bačák, který má městskou akciovou společnost Výstaviště Flora Olomouc na starosti a je členem její dozorčí rady, ale finanční problémy vyloučil.
Firma kromě výstav pečuje o historické parky a zeleň v Olomouci a za pandemie využila některé možnosti státní podpory.
Zachraňte Floru OlomoucSpolek a občanská iniciativa má 8 kmenových členů a stoupenců z odborných i laických řad. Spojuje je zájem o olomoucké parky a padesátiletou tradici slavných květinových výstav v Olomouci. Vznikl v roce 2013 po jarní Floře. Společně chtějí vytvářet tlak na zodpovědné představitele a pomoci tak změně a navrácení kvality největší olomoucké chlouby. |
Estetický vzhled výstaviště a péče o okolní prostředí nejsou podle Bradáče jen o penězích. „Nežádáme o nějaké velké změny, od toho jsme už upustili. Kvůli covidu a nedostatku peněz ale přece nemusí být v gastro zóně špinavý stan nebo neupravené záhony,“ shrnul.
Spolek kritizuje také obsah výstav. Podle Bradáče se mění jen minimálně a v areálu výstaviště stále lemuje cesty množství prodejců, což kazí dojem z okolního prostředí. „Květinové výstavy by s sebou měly přece nést určitou noblesu,“ poznamenal.
Dodal, že členové spolku posílají připomínky a dopisy jak výstavišti, tak městu a snaží se fungování instituce ovlivňovat již více než osm let.
Existuje nějaká vize?
„Město a jeho představitelé tvrdí, že je to nejcennější olomoucká značka, ale jejich přístup neodpovídá tomu, co říkají. Podle nás nemá nikdo představu o tom, kam by se měla výstava posouvat, a chybí vize. Všichni nám od roku 2013 stále slibují, že se něco změní, ale nic se neděje,“ popsal své zklamání Bradáč.
Vize a plány výstaviště pravidelně projednává dozorčí rada. Bačák nastínil, že usiluje o to, aby výstavy zaujaly i mladší či střední generace.
Statistiky Návštěvnostrok 2021: podzim 20 tisíc, léto 22 tisíc, jarní etapa se nekonala |
„Víme, že je to primárně otázka většího zastoupení gastronomie a poté cesta kreativity. Chtěli bychom se zaměřit třeba na kreativní floristiku, komunitní zahrady, vlastní květinové výzdoby bytů a bydlení, zaměřovat se i na tyto praktické věci,“ přiblížil plány Bačák.
Některé změny by měli vidět už návštěvníci jarní etapy výstavy. „Teď projednáváme sjednocení stánků, ale to je o investicích v řádech desítek milionů korun. Gastrocentrum by mělo být už na podzim a v průběhu jara dobudováno do lepšího designu. Pokud to přinese pozitivní ohlasy, tak budeme budovat i další části,“ přislíbil Bačák.
Výstaviště má plán gastronomického koutku z šesti dřevěných stánků. Na podzimní výstavě zatím fungovaly pouze dva.
Gastronomie? Jen klobásu
Právě úroveň této oblasti je terčem kritiků dlouhá léta. „V dnešní době je úroveň gastronomie někde jinde a taková výstava má ohromný potenciál. Mladí lidé mnohé akce navštěvují už jen kvůli gastronomickému zážitku, odpočinkovým zónám a podobně. Výstava by přilákala daleko více lidí a tím by vydělala i více peněz. Stačilo by začít oslovovat jiné prodejce,“ konstatoval Bradáč.
Stánky s občerstvením a nabídku kritizovali i někteří návštěvníci. „Něco si tu vždy dáme, ale není to nic moc. Dobrou klobásu tu člověk najde, ale na něco lepšího to není,“ svěřil se třeba Tomáš Oujezdský.
Podle Fuglíčkové ale lidé vcelku o kvalitnější nabídku potravin nemají zájem. „Řídíme se také poptávkou. Klientela totiž často neocení vyšší gastronomii. Potom je lepší bramborák za třicet korun než špičkový burger z kvalitních surovin za sto šedesát,“ vysvětlila Fuglíčková.
Mnohým se poslední akce líbila, ale našli se i takoví, kteří měli připomínky. „Podzimní výstavu navštěvujeme s manželem pravidelně a vždy si zde koupíme, co je na zahradu potřeba. Stánkařů je tady opravdu hodně a je z čeho vybírat,“ ocenila například Marie Řehořová.
Někteří si stěžovali, že v areálu chybí vyžití pro nejmenší a ty poté výstavy nebaví. „Máme s sebou dva malé kluky a ti nás tu stále tahají za rukávy, že chtějí jít domů. Kdyby zde byl pestřejší program pro děti, nebo nějaké jiné vyžití, tak bychom to určitě uvítali a výstavu si více užili,“ podotkla návštěvnice podzimní výstavy Eva Hanáčková.
První regionální přehlídka špičkových výpěstků květin, okrasných dřevin, zahradní architektury a vazačství se v Olomouci konala v roce 1958. Dorazilo na ni 62 tisíc lidí.
V roce 1964 na výstavu přijelo dokonce 330 tisíc lidí. Akce se poté účastnili i mnozí vystavovatelé ze zahraničí. Od roku 1967 se výstava začala dělit na tři etapy – jarní, letní a podzimní a v názvech se poprvé umění začalo objevovat Flora Olomouc. V roce 1967 našel využití nový pavilon A a výstavu navštívilo rekordních 840 tisíc návštěvníků. Od 70. let akce ale pomalu upadala.
24. dubna 2018 |
