„Nejlepší je být ve školách pravidelně, alespoň půl roku. Na každé je to trochu jiné, ale změna je patrná. Učitelky se potom ptají, co s dětmi děláme, že jsou trochu jiné, a také by to chtěly zkusit. Požadavky rámcově vzdělávacího programu naplňujeme podle mne velmi dobře,“ říká Bartoník.
Jak hodnotíte samostatné myšlení dnešních dětí?
Mám zatím dvouletou zkušenost, takže těžko mohu posoudit celkový stav, nicméně myslím, že když se s nimi pracuje, ukáže se, že se v nich pořád dá rozvíjet kritické, kreativní myšlení, stejně tak spolupráce. S tím se dá začít vždycky. Pak se můžeme bavit, do jaké míry český školský systém a české prostředí vůbec tuhle kreativitu potlačuje.
Tím, že se naruší frontální naučený systém, kdy žák sedí v lavici a poslouchá učitele, a najednou jsme v kruhu, je to pro některé děti neuvěřitelně těžké, ztrácejí svou bezpečnou barikádu.
