Spolu s geriatrií se do nové budovy přesunou pracoviště II. interní kliniky – gastro-enterologické a hepatologické. První lidé se tady budou léčit na přelomu srpna a září letošního roku.
„Tato investice zásadně zlepší prostředí na dvou pracovištích, která nyní sídlí v prostorách vybudovaných v prvních desetiletích existence naší nemocnice. Z hlediska zázemí pro pacienty i personál se tak dostaneme na špičkovou úroveň i z pohledu jednadvacátého století,“ řekl ředitel nemocnice Roman Havlík.
Oddělení geriatrie je poslední, které sídlí v nejstarší budově Franz Josef z roku 1896, druhá interna je zase v objektu, který nemocnice před 50 lety přestavěla z původního plicního pavilonu postaveného v roce 1927.
Budova s téměř nulovou spotřebou energie
Nová klinika bude jiná zevnitř i zvenčí. „Byla projektována jako budova s inovativními prvky a téměř nulovou spotřebou energie. Energetická náročnost je desetkrát nižší ve srovnání s prostorami, ve kterých sídlí tyto zdravotnické provozy dnes,“ popsal Jaroslav Junek, vedoucí útvaru investic FNOL.
Moderní budova bude maximálně využívat denní světlo díky speciálně zešikmené úpravě ostění a fasády u většiny oken.
„Projektanti se zaměřili i na orientaci budovy a použité materiály tak, aby nedocházelo k velkým únikům tepla v chladnějším období roku a zároveň aby budova neabsorbovala velké množství slunečního záření a během horkých letních dnů se příliš nepřehříval její interiér. Šetří se tak i energie vynakládaná na provoz klimatizace,“ vysvětlil Junek.
Čtyřpatrová budova vzniká od února loňského roku v sousedství chirurgického komplexu. Kromě zmíněných oddělení v ní bude také jednotka intenzivní péče se sedmi boxy a čtyři pětadvacetilůžková oddělení s dvoulůžkovými i nadstandardními jednolůžkovými pokoji.
Projekt počítá také se speciálně upravenými pokoji pro obézní a jinak handicapované pacienty. Konstrukci nové budovy ve tvaru písmene U tvoří železobetonový monolit. Konstrukční vlastnosti stavby v budoucnu umožní snadno a rychle změnit vnitřní dispozice kliniky.
„Technologie se zvláště v medicíně rychle vyvíjejí, některé přístroje dříve zabíraly třeba i několik místností a dnes se vejdou na mnohem menší plochu. Změnit se může i skladba a potřeby pacientů. Chtěli jsme proto, aby se budova dala v budoucnu snadno dispozičně přestavět,“ uvedl architekt Adam Rujbr, jehož kancelář stavbu projektovala.
Na rentgen suchou nohou proskleným tubusem
Výhodou pro pacienty i personál je to, že nová klinika bude propojená s okolními budovami. Do chirurgického komplexu s centrálním rentgenem a operačními sály se lidé dostanou suchou nohou padesátimetrovým proskleným tubusem.
Budova bude také napojena na moderní celonemocniční systém potrubní pošty pro přepravu vzorků do laboratoří a dalšího materiálu.
„Nezapomněli jsme ani na zeleň. V atriu kliniky bude osazen strom, další popínavé zelené rostliny ozvláštní i průčelí budovy a do okolní krajiny bude klinika zapadat i z ptačí perspektivy. Zelená retenční střecha bude navíc zadržovat dešťovou vodu a pomůže i z hlediska tepelné regulace budovy,“ doplnil Junek.
Stavba nové kliniky přijde nemocnici na 335 milionů korun, zhruba třetinu z této částky pokryje dotace ministerstva zdravotnictví.
Co bude dál s uvolněnou nejstarší budovou Františka Josefa, jejíž rekonstrukce se plánuje už mnoho let, nemocnice nyní řeší.
„Jednáme s ministerstvem zdravotnictví o financování akce, kterou bychom rádi zahájili v roce 2019, a také s dodavatelem architektonického a provoznědispozičního řešení o aktualizaci projektu,“ uvedl mluvčí nemocnice Egon Havrlant.
